OBSAH WEBU

JINÉ WEBY

Kabar pižmový
Osm krásných fotografií tohoto nádherného zvířete a čtyři videa, vše z přírodního prostředí.

Moschus moschiferus
Další zajímavé fotografie včetně pižmových váčků.

Vonné látky živočišné říše

Živočišná říše poskytuje v poměru k říši rostlinné celkem malé množství vonných látek

Používají se hlavně k vázání jemných rostlinných vůní. Samotné se při výrobě parfémů používají pro jejich příliš silnou vůni jen zřídka.

Do této skupiny náleží:

  • ambra
  • bobrovina
  • hyraceum
  • pižmo
  • cibet

Živočišné suroviny užívané v oboru parfumerie

Ambra

Ambra grisea

Ambra, jinak šedá ambra je látka dosud pochybného původu, má se za to, že je buď přirozeným nebo chorobným výměškem vorvaně Physeter macrocephalus.

Ambra se nachází v útrobách tohoto živočicha, častěji pak v moři volně plovoucí. Nejhojněji bývá nalézána tato záhadná látka u irského pobřeží.

Ambra je šedobílá, tukovitá hmota která přichází do obchodu v kavalech různé velikosti. Páchne pronikavě až nepříjemně.

Rozpouští se v lihu, náležitě zředěna vydává příjemnou vůni neobyčejné trvalosti, takže například kousek plátna navlhčený roztokem v němž je ambra rozpuštěna, podrží i po vyprání v mýdlové vodě svoji vůni.

Z toho důvodu se ambra používá nejvíce ve spojení s jinými parfémy kterým propůjčuje trvanlivost a stálost vůně.

Bobřina

Castoreum

Bobřina, též bobrový stroj je výměšek bobra Castor fiber, tvořící se ve dvou hruškovitých váčcích, nalezajících se na břiše poblíž pohlavního ústrojí, jak u samce tak i u samice. Bobřina přichází do obchodu v těchto váčcích, jež lovci bobrů vyřezávají z těla ulovených bobrů.
Tyto váčky, délky prstu a tloušťky palce obsahují žlutohnědou až černavou mazlavou hmotu, vlastní bobřinu, jež silně páchne a hořce, na způsob balzámu chutná. Zahřívána měkne, je hořlavá a snadno se rozpouští v alkoholu.
Zdá se, že vůně a barva bobřiny souvisí s výživou zvířete, jež s oblibou požívá pryskyřičnaté rostlinné látky. V obchodu přichází bobří stroj kanadský a sibiřský; tento jest vzácnější a upomíná zápachem na juchtu, nejspíš následkem skoro výhradné výživy zvířete březovou kůrou. Americká bobřina páchne spíš po smrkové pryskyřici.
V parfumerii se používá jako příměsek k udržení stálosti jiných parfémů.

Cibet

Zibethum

V Asii a Africe se vyskytují kunovití dravci, hlavně cibetka Viverra civetta poskytující tuto vonnou látku.
Cibet je výměšek žlázy, nacházející se u samce i samičky poblíž pohlavního ústrojí. Čistý cibet je běložlutá, tukovitá hmota, na vzduchu hnědnoucí, jež se vyznačuje mocnou vůní, která je při velkém zředění velice příjemná. Parfumerie používá cibet opět nejčastěji k vázání jiných vůní.

Hyraceum

Skalní jezevec Hyrax capensis žijící v Kapsku poskytuje výměšek podobných vlastností jako bobr a užívá se hlavně k vázání jiných vonných látek.

Pižmo, mošus

Moschus

Nejpříjemnější vůni ze všech látek živočišné říše a nejintenzivnější ze všech známých vonidel vydává mošus neboli pižmo.
V himalájském pohoří žije po způsobu kamzíků alpský pižmoň Moschus moschiferus, jež náleží do čeledi jelenovitých a dosahuje velikosti kozy.
Pouze samec pižmoň poskytuje mošus, jenž se vyměšuje ve zvláštní žláze uložené ve váčku poblíž pohlavního ústrojí. Pižmové váčky, které lovci uloveným zvířatům odřezávají, mají podobu a velikost asi poloviny vlašského ořechu.

Na straně přirostlé k tělu je vak pižmový kožovitý a téměř úplně rovný, na straně obrácené ven je mírně klenutý pokrytý světle až tmavohnědými chloupky které tvoří kotouč kolem otvoru nalézajícího se uprostřed váčku.

Tento otvor jest vývod pižmové žlázy a je tvořen kruhovým svalstvem. Uvnitř je pižmový vak tvořen několika blanami, které obepínají vlastní pižmo.
Vyměšování mošusu zřejmě nastává ze žlaznatých vnitřních blan, neboť nelze dokázat přímé spojení této žlázy s ostatním tělem.

Protože pižmoň s oblibou požívá vonné mošusové kořínky, předpokládalo se, že tato okolnost souvisí s vyměšováním pižma, tak tomu však není, ježto samičky a mladí samci rovněž požívají mošusové kořínky a přec pižmem nepáchnou ani je nevyměšují. Naproti tomu starší samečkové, byť i pouze krmeni senem mošusem páchnou a pižmovou hmotu ve váčku produkují.

Pižmo jeví různé vlastnosti, podle roční doby a podle stáří zvířete. Pižmoni z jara ulovení chovají v pižmových vacích masti podobnou, měkkou červenohnědou hmotu mocné vůně; v jiných ročních dobách je tato hmota temnější, někdy až černá a zrnitá; zrna dosahují velikosti prosa  až hrachu.

Že vyměšování pižma souvisí s pohlavními úkony, je patrné z toho, že teprve u starších samců, počínaje třetím rokem, se mošus ve váčcích nachází. U mladších zvířat lze ve váčcích nalézti pouze mléčnou tekutinu bez pižmové vůně.

Množství pižma obsaženého ve váčku se též řídí podle roční doby a stáří zvířete. Váčky obsahují 25, nejvíce 50 gramů.

Lovci pižmoňů suší váčky buď na horkých kamenech, nebo je ponořují do horkého oleje, nebo je suší na vzduchu.

Do obchodu přichází pižmo buď ve váčcích, Moschu in vessicis, nebo bez nich, jako pižmo zrnité Moschus in granis, Moschus ex vessis.

Rozeznáváme čtyři druhy pižma:

  1. čínské či tonkinské
  2. assamské či bengálské
  3. sibiřské či ruské
  4. bucharské

Čínské pižmo Moschus tonxuinensis přichází v obchodu v malých bedničkách, obsahujících 20 až 30 váčků balených v čínském hedvábném papíru.

Assamské pižmo Moschus indicus se rozesílá v plechových krabicích obsahujících až 200 váčků.

Ruské pižmo Moschus moscovitus přichází v různém balení. Nejlevnější je pižmo bucharské Moschus bucharicus, jež má šedočernou barvu a voní slabě.

Pižmo se značně falšuje buď tím, že do obchodu přicházejí váčky slepené z různých zvířecích blan a plněné sušenou krví, hlínou apod., které jsou mošusem napuštěny. Případně se z mošusových váčků pravé pižmo vybírá, a plní se parfémovanou krví, hlínou, nebo zvířecí mrvou.

Čisté pižmo jeví charakteristické vlastnosti proti žíravinám, jako louhu draselnému, sodnému, neb čpavku, – pročež užíváme tyto látky ke zkoumání čistoty pižma.

Mošus se používá ve velmi zředěném stavu k parfémování nejjemnějších mýdel a vonných prášků, k přípravě nejjemnějších a nejdražších parfémů jelikož jim propůjčuje vysokou stálost. Je však nutné používat pižmo velmi zředěné, protože mnozí chovají odpor proti čistému pižmovému zápachu, kdežto parfémy s nepatrnou příměsí mošusu se označují jako nejoblíbenější.
(Zdroj: Dr. Jar. Procházka, Voňavkářství a prostředky kosmetické, nakladatel I. L. Kober, Praha 1924)

Kabar pižmový

Moschus moschiferus L. je větší ze dvou druhů rodu kabarů, jediného to rodu podčeledi Moschinae, která je nejprimitivnější, fylogeneticky a systematicky nejnižší skupinou Cervidae tj. sudokopytníků přežvýkavců parohatých.

Krásné zvíře, vzezření srnky, těla zdéli asi 95 cm, zvýši 53 cm. Krásně formovaná hlava nemá parohů, ale oba horní špičáky vyčnívají z tlamy 5 až 7 cm dolů jako štíhlé, šavlovité kly (u samičky jsou kratší). Krk nedlouhý, trup silný; nohy štíhlé silné, zadní delší.
Srst je hrubá, hustá, přilehlá, hnědá ve velmi různých odstínech. Horský tvor, povahy a schopností kamzičích, obývá skalnaté lesy vysokých horstev střední Asie od severních Himalájí až do jižní Sibiře.

Samci mají na břiše za pupkem kulovitý váček, velikosti asi 6×3×4½ cm, poněkud povyniklý, uprostřed lysý se dvěma otvůrky. Ve váčku jsou malé žlázky vylučující pižmo, jímž se váček plní a pak se občas vyprazdňuje.

Plný váček dospělého samce obsahuje asi 30 g (i více) pižma, které je velmi ceněno. Je za života zvířete masťovité povahy, usušeno vypadá jako hmota zrnitá nebo práškovitá, zpočátku červenohnědá, časem tmavne až do černa.

Protože jeden pižmový váček se cení na cca 90 až 250 Kč (v roce 1934) je kabar pižmový předmětem horlivých lovů. Jeho pižmo se vyváží hlavně z Číny do Anglie.

Pižmo

Pižmo přirozené je tělní produkt jistých druhů živočichů vylučovaný jako výměšek ve zvláštních žlazách a vynikající svým specifickým, velmi pronikavým zápachem. Technicky je ho užíváno jako přísada do některých voňavek, částečně i v lékařství. K tomu se těží a je předmětem obchodu zvláště pižmo kabara pižmového. Uloveným zvířatům se hned vyříznou pižmové váčky a suší se na slunci, čímž ztvrdne jejich původně mazlavý obsah ve hmotu zrnkovitě drobivou.

Nejcenější je pižmo čínské, zvané též tokinské nebo tibetské. Méně ceněno je  je tzv. kabardinské čili ruské, moskevské, sibiřské, které nevoní tak silně. Nejlevnější je pižmo annamské čili bengálské, silně, ale nepříjemně páchnoucí.

Pižmo přirozené je rozpustné ve vodě i v lihu, tento roztok se nazývá pižmová tinktura a používá se ve voňavkářství.
(Zdroj: Teyssler - Kotyška Technický slovník naučný, Praha 1934)