Voňavkářství - Parfumerie

Menu

Voňavkářství – Parfumerie, vůně a voňavky

Voňavkářství

Voňavkářství jest umění připravovati ze základních vonných látek přirozených i umělých, libovonné směsi, sloužící k oblažení čichového smyslu.

Voňavkářství (parfumerie) je pojem velice široký a rozumí se jím též výroba a prodej veškerých přípravků potřebných k pěstění tělesné krásy a pro vnější tělesnou hygienu.

Voňavkářství bylo prvním projevem lidské kultury vůbec, o čemž svědčí nespočetné vykopávky z dob předhistorických.

Vývin voňavkářství byl pomalý a prodělával mnoho období. K největšímu rozkvětu a k největší dokonalosti dospělo voňavkářství ve Francii, kde výhodné podmínky klimatické i obchodní z něj učinily národní průmysl.

Naše československé voňavkářství je na vysoké úrovni a postačí krýti spotřebu i nejnáročnějších.

Vůně

Vůně je každý čichový vjem, který způsobuje uspokojenípříjemné podráždění čichových nervů. Jest tedy vůně pojem fyziologický.

Nejkrásnější vůně tvoří sama příroda v některých květech. Úkolem voňavkáře jest upravovati vůně uměle ze silic, rostlinných výtažků a umělých vonných látek podle určitých harmonických pravidel tak, aby vyvolávaly v největší míře pocit uspokojení.

Touha po vůni je výsledkem vypěstěné kultury těla i ducha, a je tudíž uměleckým požitkem

Vůně řadíme do několika skupin podle charakteru, například orientální, květinové, smyslné, sladké, kořenné, ovocné, ale i jiné vůně.

Voňavky

Voňavky (parfémy) v širším smyslu jsou všechny přípravky sloužící ke zpříjemnění a uspokojení čichových vjemů.

V užším smyslu jsou voňavky lihové roztoky směsí vonných látek přirozených, například silice, i umělých, připravené podle určitých harmonických pravidel odpovídajících estetickým požadavkům kultivovaného člověka.

V dávném starověku sloužily voňavky výhradně k účelům bohoslužebným. S postupující kulturou stoupala rychle spotřeba voňavek k účelům toaletním a dosáhla vrcholu v mladších dobách římské říše.

Křesťanství znamenalo obrat a úplně potlačilo kulturu těla. Teprve XVI. století znamená pro voňavky novou dobu, a tu se zvláště Francie a Italie staly středisky výroby voňavek.

Rokoková doba se svými módními výstřednostmi přivedla voňavky do velké obliby. Moderní voňavky jsou velmi dokonalé po stránce technické i estetické. Dělíme je na dvě hlavní skupiny:

  1. voňavky neboli parfémy květinové
  2. voňavky neboli parfémy fantazijní

Od dobré voňavky požadujeme aby nejen dobře voněla, ale aby byla též trvalá, a aby svou vůni neměnila Vnější úprava voňavek je velmi důležitým činitelem pro oblibu a odbyt

Vedle lihových vyskytují se na trhu též lihuprosté voňavky které jsou buď tekuté nebo pevné; jejichž odbyt je však poměrně malý.

Klasické voňavky je však třeba přesně odlišovati od kosmetických přípravků u nichž vůně není účelem nýbrž příkrasou; tak například toaletní a kolínské vody, pudry, krémy a jiné výrobky.

(Zdroj: Teyssler - Kotyška Technický slovník naučný, Praha 1934)