Spermacet vorvanina cetaceum

Menu

Cetaceum – spermacet

Cetaceum čili vorvanina, spermacet je jemný tuk, vyplňující prostranné dutiny lebečních kostí kytovitých savců rodu vorvani (Physeter), i některých druhů plýskavic (Delphinus).

Těží se hlavně lovem druhu Physeter macrocephalus.
V živém těle je to olejovitá tekutina, která po smrti zvířete vypuštěna se rozdělí do dvou vrstev:

  1. navrchu vzplývající spermacetový olej, řídce tekutý, jasně žlutý, téměř bez vůně. Je složen z vyšších éterů, jednoatomových alkoholů, takže se řadí ke skupině vosků.

    Obsahuje cetylalkohol a dodecylalkohol, něco glycerinu s kyselinou C16H30O2 a něco C5H10O2 .
    Zmýdelněním dává kyselinu valerianovou.

  2. vespod sedne pevná hmota, sněhově bílá, průsvitná, perleťově lesklá, lupínkově krystalická, křehká a na omak mastná. Lisováním se odděluje od spermacetového oleje.

    Je to směs různých esterů mastných kyselin a alkoholů.
    Tato hmota je vlastní cetaceum, která se rafinuje na chemicky čistou sloučeninu kyseliny cetylové a cetylu, čištěná se nazývá též cetin, a jde do obchodu jako vorvanina či spermacet (t.j. sperma ceti = chám velrybí, neboť za ten byla kdysi mylně pokládana).

    Ve vodě je nerozpustná, rozpouští se ve vroucím lihu, snadno v éteru a v těkavých olejích. Používá se při výrobě mýdel, některých mastí a v parfumerii.

Cetaceum – vorvanina

Surová vorvanina je hmota nahnědlé barvy, má krystalickou strukturu, bod tání asi 43 až 46° C. Čistí se slabými louhy, přepouští a nalévá do forem.

Takto vyčištěná vorvanina tvoří krásně bílé kusy, perleťově lesklé, hrubě krystalické, průsvitné a křehké, na omak mastné.

Ve vřelém alkoholu se snadno rozpouští, a po ochlazení z alkoholového roztoku znovu krystalizuje. Sp. v. 0,940 až 0,960, bod tání 42 až 49° C, číslo zmýdelnění 123 až 135, jodové číslo 3,8, číslo kyselosti 2 až 5, podle stáří.

Vorvanina sestává hlavně z cetinu, látky která je v podstatě palmitan cetylnatý. Podle Heintze obsahuje rovněž menší množství esteru kyseliny laurové, myristové a stearové. Alkoholickým louhem se vorvanina lehce zmýdelní, vodou se vyloučí z mýdlového roztoku cetylalkohol.
Porušuje se poměrně zřídka, obyčejně stearinem, avšak takto porušené zboží se prozradí svým zevnějškem, neboť je zrnité a drsné. Chemicky se nechá poznat porušení snadno.

Vorvanina se vyváží ponejvíce ze Spojených Států severoamerických a to hlavně z New Yorku.

Dříve se používala v lékařství proti kašli, při plicních chorobách a průjmech.
Hojně se používá k přípravě mastí (Ceratum CetaceiUngentum leniens).

(Zdroj: Teyssler - Kotyška Technický slovník naučný, Praha 1934)