Rozdělení vonných látek
Jak již bylo naznačeno lze vonné látky v parfumerii rozdělit na tři skupiny:
- Látky říše rostlinné.
- Látky říše živočišné.
- Látky uměle vyrobené – chemické výrobky.
Vonné látky rostlinné říše
Vonné látky rostlinného původu mají své sídlo ve zvláštních nádržkách, zvaných olejové či siličné žlázy. Nejčastěji jsou nositely vonných látek květy a plody rostlin, řídčeji kořeny, kůra nebo dřevo a jen vyjímečně bývají vonnými látkami prostoupeny všechny rostlinné části
U některých rostlin se setkáváme s tím zvláštním úkazem, že různé části rostlin jsou sídlem látek vůně naprosto rozdílné jako například květy pomerančovníku voní zcela jinak, nežli zralé plody, a vůně těchto se opět liší od vůně dobývané z listí tohoto stromu.
Vonné látky rostlinné říše jsou buď řídké kapaliny a nazývají se pak etherické či vonné oleje neb silice, nebo jsou husté a nazývají se pak balsamy, aneb jsou posléze tuhé jako kafry a pryskyřice.
Nehledě k tomu, že označení etherické oleje jest naprosto nesprávné, protože vonné látky takto pojmenované nemají s oleji pranic společného, leč snad to, že bývají lehčí než voda, a z chemického hlediska patří do této skupiny i látky které jsou tuhé, jako například kafr, což jest pevná látka, která však podle svých chemických vlastností patří do skupiny etherických olejů.
Zmíněné označení pochází odtud, že ony vonné látky způsobují podobně jako mastné oleje na papíře průsvitné skvrny, jež však na rozdíl od skvrn olejových po nějakém čase opět samy sebou zmizí, což se vysvětluje tím, že rostlinné vonné látky se odpařují, což je vlastnost která olejům úplně schází. Proto se též nazývají prchavé vonné látky na rozdíl od neprchavých mastných olejů, etherickými, těkavými či prchavými, nebo též vonnými oleji aneb silicemi.
Ve Francii se nazývají etherické oleje esencemi, například essence de lavande je francouzské pojmenování levandulového oleje.
Rostlinné suroviny užívané v oboru parfumerie
Každá vonná rostlinná součást může posloužit k výrobě vonné látky a pak i k výrobě parfému samotného. Proto nelze pokládati následující seznam aromatických rostliných látek za úplný, neboť během času mohou být objeveny další dosud neznámé rostliny skýtající nejrozkošnější vůně.
Budou popsány pouze takové rostlinné látky, které se vesměs používají ve voňavkářských laboratořích, přičemž budiž podotčeno, že důkladná znalost těchto surovin je pro výrobce parfémů neobyčejně důležitá, ježto pouze tato znalost činí výrobce způsobilým, aby rozeznal mnohdy zcela nepatrné zevní rozdíly jemného zboží od zboží úplně špatného.
Kdo chce vyráběti jemné parfémy musí nezbytně užívati též jemné suroviny jejichž cena je sice značně vysoká, avšak jedině takové suroviny jsou v jemné parfumerii použitelné.
Tak například přicházejí v obchodě druhy vanilek
v jednotkové ceně „1“ až „4“; tento druh
jest vanilka čerstvá která poskytuje bohatou skvostnou vůni, laciná pak jest
staré, vyschlé, zcela bezcenné zboží na povrchu opatřené
leskem a umělou vůní.
Totéž platí stejnou měrou o vonných látkách říše živošišné (jmenovitě o pižmu),
jakož i o chemických výrobcích které se v parfumerii používají
a kteréžto musí býti vždy zcela chemicky čisté.
Rostliny pro výrobu parfémů
Akacie
Acacia farnesiana
Květy akacie farnézské pěstované za účelem výroby vonné látky
v jižní Francii, se sbírají a zpracují na etherický olej.
Vůně květů je podobná vůni fialkové, avšak mnohem intezivnější.
K přípravě akaciového parfému se kromě květů akacie farnézské ještě používají
listy černého rybízu obsahující vonnou látku, vůni akacie značně podobnou
a používané k výrobě voňavek jménem Akacie.
Ananas plody
Bromelia ananas
Plody této rostliny, ve východní Indii domovem, vyznamenávající se opojnou vůní.
U nás možno pěstovat ananas v pařeništích.
V obchodě hojný chemický výrobek, zvaný ether ananasový,
slouží zvláště v cukrářství k přípravě limonád, punčů a zmrzliny.
Jeho vůně, ač podobná nerovná se přece, co do jemnosti vůni
ananasových plodů. K výrobě pravých ananasových vonidel jest upotřebiti
pouze plody zralé; nezralé neb přezrálé plody obsahují méně jemného aroma.
Anýz
Pimpinela anisum
Jednoroční v jižní Evropě pěstovaná rostlina. Velmi příjemně vonící etherický olej
v semenech a plodu. Silice anýzová slouží hlavně pro parfémování
mýdel, k výrobě likérů a přípravě levných vonidel.
Pravý anýz má barvu světle zelenou, nasládlou vůni a palčivou
chuť. Aby více vážil, bývá často navlhčen vodou, následkem čehož nabobtná, snáze se rozkládá
a poskytuje olej méně cenný.
Anýz dlužno rozlišovati od Badiánu jehož vlastnosti
jsou posány dále.
Badián
Semen anisi stellati
Illicium stellatum je strom domovem v Číně, poskytující plody v podobě
hvězdic, obyčejně osm pohromadě, jež chovají v pouzdrech lesklá semena nahnědlé barvy,
chuti sladké a vůně upomínající na anýz, avšak ne tak jemné.
Užívá se ve voňavkářství a při výrobě likérů.
Benzoe
Resina Benzoe
Pryskyřice benzoová pochází ze stromů Styrax Benzoin rostoucích hlavně
na indických ostrovech a v tropické Asii. Dobývá se tím způsobem,
že kůra stromů se hluboce nařezává, prýštící míza na vzduchu ztuhne
a jakožto pryskyřice v kusech přichází do obchodu.
Dle původu a stáří stromu jeví Benzoe různé vlastnosti.
Benzoe Siamská přichází:
- buď v malých kavalech, světle zelené barvy, jež jsou prostoupeny bělavými, průsvitnými, zevně žlutě až hnědě, na lomu však mlékovitě zbarvenými kousky podoby mandlí, vydávající mocnou vůni podobnou vanilkové (Benzoe v jádrech).
- nebo méně jemná, ač též cenná siamská benzoe v kouscích červenohnědých,
jež obsahují malá bělavá zrna (Benzoe v zrnech).
Z ostrova Sumatry přichází do obchodu benzoe v kusech velikosti pěsti a jest horší jakosti, podobně jako benzoe pocházející z Kalkuty.
Benzoe obsahuje kromě kyseliny benzoové kyselinu skořicovou a bývá také víceméně znečištěna zbytky listů, vláken a třísek a lze ji tedy upotřebiti pouze k výrobě vonných přípravků méně cenných.
Čistá pryskyřice benzoová jest velmi příjemné vůně vanilkovité, nasládlé,
palčivé chuti, v čistém lihu téměř úplně rozpustná.
Zahřívána na porcelánové misce vydává mocnou vůni a páry
dráždící sliznice dýchadel a ústrojů chuťových.
Slouží k přípravě mnohých voňavek, mycích vod a podobně, jakož i k výrobě
kyseliny benzoové
Bergamotta plody
Citrus Bergamium
Strom bergamotty patřící k čeledi pomerančovníků, jest domovem v krajinách
středozemního noře. Zlatožluté plody, podoby citronu, mají
hořkosladkou dužninu
Tenká plodová kůra obsahuje vonný olej, který slouží zvlášť k výrobě jemných mýdel.
Dováží se k nám hlavně z Marseille
Bez květy
Flores sambuci
Bez černý, sambucus nigra, roste u nás v podobě keře. Květy mají příjemnou vůni, která sušením ubývá, a proto se k výrobě parfémů užívají pouze čerstvé květy
Bledule, levkoje květy
Cheirantus cheiri
Bledule je známá, u nás v zahradách často se vyskytující dvouletá rostlina. Svoji velice jemnou vůni obsaženou v květech, sděluje některým látkám téměř úplně. Parfém přicházející do obchodu pod názvem bledule, levkoje, nepochází však pravidelně z květů této byliny, nýbrž je obyčejně směsí různých vonidel.
Cedr dřevo
Lignum cedri
Cedrové dřevo v obchodě pochází z virginského juniperus virginiana a slouží
hlavně k výrobě jemnějších tužek (jejich dřevěný obal), neboť je velmi měkké
a snadno štípatelné.
Barva je červenohnědá a obsahuje hojně
etherický olej. Jeho hoblinky se užívají jako kuřidla a moučka jako přísada
k levným voňavým práškům.
V parfumerii se používá pod jménem cedr libanonský
jiný druh cedru, jež se liší od prvého jinou vůní, hořkou chutí a tvrdostí.
Citron plody
Fructus citri
Citronový strom Citrus medica, se vyskytuje v krajinách
středozemního moře a dává plody, jichž se užívá pro příjemně nakyslou dužninu
a vonnou kůru. Tato kůra se užívá hlavně v parfumerii a přichází
do obchodu pod názvem citronát.
Čerstvá citronová kůra jest měkká, žluté barvy a obsahuje
hodně etherického oleje, pročež silně voní. Staré zboží je scvrklé, nahnědlé
a slabé vůně.
Citronové květy
Flores citri
Květy jsou bílé a obsahují etherický olej libé vůně, který se připravuje pouze z čerstvých květů.
Citronella
Andropogon schoenanthus
Travina z ostrova Ceylonu, kde se zpracovává na silici téhož jména. Vůní se podobá indickým citronovým travinám, sporýšům, místo nichž se často užívá.
Citronová tráva
Andropogon nardus
Tato travina nazývaná též kozí bradou, pochází z indického souostroví, kde se pěstuje pro etherický olej, který voní podobně jako silice sporýšová (Verbena) a růžová, pročež se zhusta užívá k padělání těchto mnohem dražších silic.
Cizrna květy
Lathyrus tubrosus
Květy cizrny vydávají vůni poněkud podobnou vůni pomerančových květů. Tato vůně je velmi jemná. Používá se málokdy samotná, obyčejně ve směsi s jinými vonidly, neboť se takto snáze udržuje.
Čapí nůsek, kakost, geranium
Pelargonium odoratissimum
Tato rostlina, původně domovem v jižní Africe se pěstuje ve velkém k voňavkářským účelům na mnohých místech ve Francii a Turecku. Její listy chovají vonnou látku, podobnou vůni růží.
Douška Dymian
Thymus serpyllum
Tato známá bylina, rostoucí zvláště ve vápenité půdě, obsahuje vonnou látku, pročež se jí užívá k přípravě parfémů, likérů a mýdel. Obyčejná douška, Thymus vulgaris slouží k podobným účelům.
Fenykl semena a bylina
Semen foeniculi
U nás pěstovaná rostlina Foeniculum vulgare, obsahující ve všech částech
etherický olej, zejména v semenech.
Ve voňavkářství se používá málo, za to však se užívá
k přípravě likérů. Ve stínu sušená a rozetřená bylina tvoří podstatu
mnoha levných vonných prášků.
Fialka, violka květy
Viola odorata
Květy březnových fialek vydávají vzácnou vůni
pocházející od etherického oleje v nich uloženého, jejž však jest
obtížné vyrobiti.
Proto je pravý fialkový parfém neobyčejně drahý a vzácný, a tak
zvané jemnější fialkové parfémy jsou většinou směsí různých jemných voňavek,
levnější pak obyčejně přípravky z fialkového kořene.
Fialkový kořen, kosatec kořen
Radix iridis florentinae
Florentinský kosatec, Iris florentina, v Italii často divoce rostoucí,
má plazivý oddenek potažený hnědou korou, kteráž však ještě v čerstvém stavu
se z něho slupuje.
Fialkový kořen mylně též zvaný fikový, přichází v obchodě
v bělavých, někdy vidlicovitě rozvětvených kusech, na povrchu uzlovitých,
ztlouští palce a délky prstu.
Čerstvý voní příliš silně, při vysýchání pak vydává jemnou vůni,
podobnou fialkám.
Fialkový kořen má býti pokud možno čerstvý, vláčný, těžký, na lomu bílý, nikoliv
žlutavý. Používá se k přípravě vonných prášků a k vázání jiných
vonných látek.
Frangipani
Vonný prášek, směs různých orientálních koření pojmenovaný po svém vynálezci.
Jeho vnuku, Mauriciu Frangipani se podařilo pomocí lihu z tohoto
prášku připraviti tekutý vonný výtažek, jehož se pod tímto názvem
hojně užívá v parfumerii.
(Viz též Plumeria).
Hediosma květy
Na Antilských ostrovech se vyskytuje řada keřovitých rostlin náležejících druhu
Hediosmum jejichž květy se vyznamenávají nádhernou, v pravdě
omamující vůní.
Zdá se, že způsob přípravy je znám pouze anglickým voňavkářům. Parfém Hediosma
z jiných továren bývá obyčejně směsí různých vonidel.
Heliotrop, otočník, slunivrat květy
Heliotropium peruvianum
Květy otočníku, Heliotropium peruvianum jenž se u nás se zdarem pěstuje, voní velice příjemně. Výroba heliotropové vůně jest dosud tajemstvím francouzských voňavkářů.
Hřebíček poupata
Caryophylli
Jsou to nerozvitá poupata východoindického stromu Caryophyllus aromaticus. Čerstvý hřebíček jest plný, červenavěhnědé barvy, na omak mastný a chová hojně etherického oleje. Rozmílán mezi prsty, barví tyto žlutohnědě. Při koupi je třeba vždy tuto zkoušku provésti a hleděti k tomu, zda jest v záhybech poupěte bílý poprašek. Často totiž přichází do obchodu hřebíček, z něhož již byl etherický olej vytažen lihem. Tento je pak slabé vůně a chuti a je prost bílého poprašku.
Jasmín květy
Jasminum officinale Linné var. grandiflorum (Linnaeus)
Pravý jasmín na rozdíl od jasmínu obyčejného (Philadelphus coronarius), jest zakrslý strom, pěstovaný v krajinách středozemního moře.
Vonná látka připravovaná z květů jest z nejjemnějších a nejdražších. Dosud bývá skoro všechen pravý jasmínový parfém dovážen z Francie.
O vzácném jasmínovém oleji na tomto webu.
Jasmin Sambac
Měsíční svit háje, tak nazývají Indové jasmín, a my přirozeně spojujeme toto krásné a poetické jméno s podobou jasmínu, jak jej známe a pěstujeme v našich zahradách a parcích, hlavně pro nádhernou vůni jeho květů, která našla cestu k srdcím všech milovníků této éterické vůně.
Jasminum grandiflorum, jasmínový keřík, který se vyskytuje téměř po celé Evropě, a je také pěstován hlavně pro získání vonné jasmínové silice, hojně používané v aromaterapii a parfumerii.
Avšak název jasmín si indické srdce a mysl spojuje s úplně jiným druhem této rostliny a tou jest Jasmin sambac.
Teprve nedávno objevili Jasmin sambac i západní parfumeristé, a samozřejmě jej zařadili do své palety vůní.
Jeho použití v parfémech i aromatherapii je však ještě spíše ojedinělé, nejrozšířenější zůstává stále nám dobře známý Jasminum grandiflorum.
I když tyto dvě rostliny patří ke stejnému rodu, každá z nich má zřetelně odlišné aromatické vlastnosti.
Navíc již můžeme vyslovit domněnku, že díky unikátnímu složení těkavých látek, může každý z těchto dvou druhů vyvolávat různé, fyzické, emocionální a mentální reakce při jejich vdechování.(Aktualizováno v lednu 2010).
Kadidlo
Olibanum
Tato pryskyřice pochází z východoindického stromu Boswelia serrata a bývala
již od starých asijských národů používána jako vykuřovadlo k náboženským účelům.
Kromě asijského přichází v obchodě též africké kadidlo neznámého původu.
Čisté kadidlo se vyskytuje ve světležlutých kavalcích, podobných
kapkám, které jsou průhledné a tvrdé a vydávají příjemnou slabou vůni, zvláště
na žhavém uhlí.
Užívá se téměř výhradně k přípravě kadidel; zrnkové kadidlo jest méně cenné a bývá
často paděláno smrkovou pryskyřicí.
Kafr dřevo
Lignum camphoris
Kafrový strom, Cinnamomum camphora se vyskytuje v Číně, Japonsku a indickém souostroví. Značně se podobá našim stromům jehličnatým a obsahuje ve velkém množství etherický olej, který se vyrábí v domovině kafrovníku a k nám přichází do obchodu v pevné formě v bílých kouscích, silně vonících.
Kajeput listy
Folia cajeputi
Listy jihoasijského stromu Melaleuca cajeputi obsahují aromatickou látku podobnou oné, uložené v kardamomech. V Orientu se používají listy jako vykuřovadlo, jakož i výrobě v nich uloženého etherického oleje.
Karafiát květy
Dianthus caryophyllus
Vůně této oblíbené zahradní květiny se dá snadno vyloučiti z květů pomocí petrolejového etheru.
Kaskarilla kůra
Cortex cascarillae
Kaskarilová kůra pochází ze stromovitého keře Croton Eluteria, rostoucího
na Antillách a obzvlášť na Bahamských ostrovech. Přichází do obchodu
v závitcích asi 10 cm dlouhých a tlustých jako prst, povrchu bělavého
a rozpukaného, uvnitř jest hnědá a potažena tenkou vrstvou pryskyřice.
Čistá má býti prosta prachu a zlomků.
Je nahořklé kořenité příchuti a poskytuje, jmenovitě
při zahřívání zvláštní aromatickou vůni. Zapálená kůra vydává
hustý kouř připomínající vůni pižma.
Jiná odrůda pocházející z jižní Afriky Cascarilla gratissima
se vyznačuje vonnými listy které se užívají jako vykuřovadlo. Kaskarila vůbec
slouží v parfumerii k přípravě kuřidel a vonných vod.
Kmín semena
Semen carvi
Bylina Carum carvi, u nás hojně pěstovaná obsahuje v semenech etherický olej,
který se dobývá destilací. Pravý kmín jest hnědožlutý, na obou koncích
zašpičatělý, pod lupou se jeví bez chloupků a je opatřen pěti
podélnými žebry.
Bývá často falšován matečným kmínem Cuminum cyminum, což se však
dá pomocí lupy snadno rozpznati; semena této rostliny mají totiž čtrnáct
podélných žeber a jsou pokryta chloupky.
Kmín se užívá ve voňavkářství ku přípravě levnějších výrobků; ponejvíce se užívá při
výrobě likérů (kmínky).
Kopr semeno
Semen anethi
Kopr, Anethum graveolans, jest u nás hojně pěstovaná rostlina, obsahující ve všech částech, jmenovitě v semenech zvláštně páchnoucí olej, který se užívá hlavně k výrobě mýdel, likérů a levných voňavek.
Kozí list květy
Flores lonicerae
Kozí list, Lonicera caprifolium, jest známá popínavá rostlina používaná hlavně v zahradách ku krytí loubí a besídek. Její přečetné květy obsahují velice vonný olej, který bývá často padělán.
Kulilaban kůra
Cortex culilavani
Rostlina Cinnamomum Culilavan Nus jest domovem na Molukách. Kůra přichází do obchodu v podobě dlouhých plochých kusů červenohnědé barvy, páchnoucích jako směs olejů skořice, sassafrasu a hřebíčku. Olej má zahnědlou barvu a používá se hlavně v Anglii při výrobě oblíbených mýdel.
Levandule
Lavandula vera
Pravá levandule náleží mezi rostliny od pradávna pěstované pro svoje
vonné vlastnosti. Již staří Řekové používali tuto ve všech částech vonící
bylinu k výrobě různých vonidel. Pravé levanduli se daří dobře v celé
střední Evropě, nejlépe však v Anglii, a proto se zde nejvíce pěstuje.
Levandulový parfém pocházející z Anglických továren
je nejlepší a nejcennější. Levandule se pěstuje
hojně též ve Francii; svou jakostí však stojí daleko za Anglickou.
Lavandula spica se sice vůni podobá pravé levanduli, avšak silou a jemností vůně
se jí ani zdaleka nevyrovná.
Pravá levandule (Lavandula officinalis)
se vyskytuje v severním středomoří od Španělska až k Řecku v nadmořské výšce
600 až 1500 m v horských oblastech, kde roste divoce anebo je pěstována
jako kulturní rostlina.
Jako okrasná rostlina je pěstována téměř v celé Evropě.
Méně se pěstuje v Austrálii, Anglii, Jugoslávii a v Rusku.
Vysokou koncentraci esenciálního oleje však rostlina vytváří pouze v dostatečně teplém a suchém podnebí, a proto většina produkce pochází z Jihovýchodní Francie, kde se polnohospodářsky pěstuje ve výškách od 700 do 1200 m.
Lavandula spica (L. latifolia) je původem ze Středomoří. Hlavní oblasti produkující vonný olej jsou Francie a Španělsko. Všechny části tohoto druhu mají vůni podobnou kafru.
Hybridní odrůda officinalis L. a L. latifolia
je intermedia L., tak zvaný lavandin s přechodovými znaky
obou předcházejících druhů.
Lavandin dává čtyřikrát více oleje než pravá levandule,
ale olej má podřadnou kvalitu s výraznou vůní kafru.
Pro výrobu parfémů se nepoužívá, ale upotřebí se při výrobě jemných mýdel,
osvěžovačů vzduchu apod. Lavandin přichází do obchodu také z Anglie.
Lilie květy
Lilium candidum
Bílá lilie zahradní vydává líbeznou vůni, která sídlí v květech.
V obchodě přicházející tak zv. liliové parfémy jsou obyčejně
smíšeninami různých vonidel, neboť výroba vůně ze samotné lilie je spojena
s velkými obtížemi.
V novější době se však podařilo získati vonné látky z květů této rostliny pomocí
petrolejového etheru.
Limon plody
Citrus limonum
Plody jihoevropského limoníku se podobají citronům, jsou však menší, kyselejší a mají tenčí kůru ve které je uložen etherický olej vůní značně podobný citronovému. Silice limonové, limetové (od Citrus Limetta) a silice citronové se užívají ke stejným účelům, a ačkoliv si jsou vůní velice podobné, lze je cvičeným čichovým ústrojím od sebe rozeznati.
Magnolie, šacholan květy
Magnolia grandiflora
Magnolie se vyskytuje v jižní a střední Americe a honosí se velkými bílými
květy nádherné vůně, kterou lze získati pomocí petrolejového etheru. Protože tato rostlina
u nás prospívá pouze ve sklenících a v její domovině se jí nedostává
náležité péče a pozornosti, je čistý parfém vzácný.
Evropský výrobek označený nazvem Magnolie je zpravidla směsí různých
jiných voňavek.
Majoránka bylina
Herba majoranae
Majoránka Origanum majorana se hojně u nás pěstuje a chová ve všech bylinných částech etherický olej značné vůně. Výroba oleje který se užívá hlavně k výrobě mýdel se provádí destilací.
Mandle hořké
Amygdalus amara
Jsou to semena mandlovníku, stromu rostoucího v krajinách středozemního moře
a i u nás v zahradách často pěstovaného. Některý mandlovník nese plody
hořké, jiný chuti sladké.
Vonná látka, dobývaná z hořkých mandlí povstává teprve chemickým
rozkladem v nich uloženého amygdalinu, který ve sladkých mandlích úplně schází.
Mandle sladké
Amygdalae
Mandlovník, Amygdalus communis, nese sladké i hořké plody. Oboje jsou
bez zápachu a bohaty na mastný olej. Následkem rozkladu zvláštní látky, obsažené
v hořkých mandlích se tvoří charakteristická hořkomandlová vůně.
Dobré sladké mandle jsou plné, šťavnaté, světlehnědé, bez vrásčitých záhybů a chutnají
jemně nasládle.
Staré zboží má chuť nažluklou. Mastný olej jak sladkých tak i hořkých
mandlí se užívá ve voňavkářství k výrobě jemných pomád, mastí a olejů
na vlasy, jakož i k přípravě jemných měkkých mýdel.
Máta bylina
Mentha piperita
Všechny druhy mátovitých rostlin se vyznačují příjemnou vůní. Ve vodních příkopech
se často vyskytuje máta vodní, Mentha aquatica, která vydává slabou, pižmu
podobnou vůni.
Podobně jako levandule, tak i máta peprná a kadeřavá se pěstují hlavně
v Anglii, kde se také hned zpracovává na olej. Anglické výrobky tohoto
druhu jsou dosud nejcennější. Mátová silice se užívá hlavně
k aromatizování cukrovinek.
Melisa bylina
Mellissa officinalis
Domovem v jižní Evropě, roste i u nás divoce v lesích a překrásně kvete. Čerstvé byliny obsahují v malém množství velmi vonný olej získávaný destilací. Používá se k výrobě velmi jemných parfémů.
Muškát květy
Flores myristicae
Muškátový květ, zvaný též Macis, není vlastně květem, nýbrž
je to sušený blanitý osemeník (míšek semenný), jenž obaluje plody stromu
Myristica moschata zvané muškátové ořechy.
Tento strom je domovem v tropické Asii a pěstuje se hlavně na Molukách.
Dobrý muškátový květ je v obchodě v lupenech na jedné
straně rozeklaných, dužnatých, oranžové barvy a mocné vůně od značného množství
oleje či silice. Kromě kuchyňského použití slouží k výrobě vonných
prášků a parfémování mýdel, jež jsou oblíbeny hlavně v Anglii.
Muškát ořech
Nucis moschatae
Muškátový, macisový ořech zvaný též pižmové semeno, je plod muškátového stromu.
Je kulatý, velikosti malého vlašského ořechu, zevně šedohnědý a opatřený síťovitým
bělošedým povlakem, uvnitř pak červenohnědý, běle mramorovaný. Čerstvé ořechy jsou těžké
a značně olejnaté.
Z dobrého plodu má po napíchnutí vyprýštiti kapka oleje. Špatné
zboží je lehké, duté a slabě voní.
Muškátová silice se používá hojně ve voňavkářství, užívá
se jí však obyčejně jako příměsek k jiným mocným vonidlům.
Myrrha pryskyřice
Resinae myrrha
Strom Balsamodendron myrrha jest domovem v krajích Rudého moře na poloostrově
Somali a jižní Arabii, roste však ještě v křovinatých oblastech tropické Afriky,
na Madagaskaru a v Indii.
Myrrha prýští částečně samovolně z prasklé kůry, částečně pak
se získává nařezáváním kmenů. Vytékající šťáva pak ztuhne na pryskyřici. Do obchodu
příchází myrrha v různé podobě a jakosti.
Nejlepší je Myrrha electa či Myrrha in lacrimis,
která přichází v kouscích zlatožluté neb nahnědlé barvy, protkaných bílými žilkami
a vydává příjemnou vůni.
Horší jakosti je Myrrha naturalis, která je znečištěna
různými příměsky, voní však též, zvláště při zahřívání. Jménem myrrhy přicházejí do obchodu
různé padělky, jmenovitě třešňová guma, napuštěná poněkud
myrrhovou vůní. Používá se jí podobně jako kadidla hlavně k přípravě vykuřovadel
a vonných vod.
Myrta listy
Myrtus communis
Jihoevropská rostlina příjemné vůně. Aromatická voda známá pod jménem Eau d'anges, se vyrábí hlavně ve Francii destilací myrtových listů s vodou. Většina parfémů označená jako myrtová vůně je však uměle vyrobená směs různých vonných látek.
Narcis květy
Narcissus poëticus
Tato něžná květina se pěstuje ve velkém v okolí Nizzy a vyznačuje se velmi příjemnou, skoro opojnou vůní, která se nechá získat různými způsoby. Často se připravuje též uměle.
Nard bylina
Nardostachys Jatamansi
Nard je rostlina domovem v hornatých krajinách východní Indie a pro svoji
silnou vůni oblíbená hlavně u Orientálců. Byla známá již Babyloňanům a Asyřanům,
neb v bibli, například v písni Šalamounově, je o ní zmínka,
a je opěvována pro svoji vůni.
Tato rostlina chová vonné látky ve všech
částech, hlavně však v kořenech, které přicházejí do obchodu ve svazcích
na prst tlustých, skládajících se z jemných vláken.
U Evropanů není její vůně oblíbená a málo
se jí užívá.
Nové koření
Amomum
Toto kuchyňské koření, též všehochuť, nové neb anglické koření, jsou zelené, později černé bobule stromu Myrtus pimenta, rostoucího na Antilských ostrovech. Používá se hlavně k výrobě likérů a mýdel.
Okurka plody
Cucumis sativus
Okurkové plody se sice nevyznačují zvláštní vůní, avšak občerstvujícím zápachem, a proto se v parfumerii někdy používají.
Opopanax
Resina opopanax
Jihoevropská rostlina Opopanax chironium má kořen poskytující žlutou mléčnou šťávu, obsahující pryskyřičnatou příjemně vonící látku. V parfumerii se nepoužívá; zmínka o ní je zde proto, že do obchodu přicházejí různé parfémy s tímto označením.
Pačuli bylina
Pogostemon patschuli
Tato rostlina podobná našemu šalvěji zahradnímu je domovem ve východní Indii
a Číně. Vyznačuje se zvláštní, neobyčejně mocnou vůní, která
pokud se vydatnosti týká může se měřiti jen s muškátovou, intenzitou
ji však předčí.
U Číňanů a Indů jest z nejobyčejnějších vonidel; v Evropě
jest teprve od nedávna známá a přichází do obchodu ve značném množství
z Indie, obyčejně v malých svazcích stonků a lístků, které se sbírají
před kvetením.
Palma
Oleum elaidis guinensis
Palmový strom, Elais guinensis v sobě chová tuk, jenž obsahuje vonnou látku upomínající poněkud na fialky. Ačkoliv se dosud málo užívá, lze jej účelně použít k přípravě levných voňavek.
Peruanský balsam
Balsamum peruvianus
Peruánský balzám pochází ze stromu Myroxylon peruiferum,
domovem ve střední a jižní Americe. Dobývá se tím způsobem, že se činí
zářezy do kůry kmene, ze kterých pak balzám prýští.
Syrupovitá tekutina, zahoustlá, v tenkých vrstvách červenohnědá,
jasná až černohnědá. Palčivě ostré chuti, nahořklé, později škrabavé. Vůní se podobá
vanilce, jest však méně jemná.
Balzám bývá často porušován mastnými oleji. Olejový příměsek
se však dá snadno dokázati protřepáním s lihem, přičemž se olej odloučí.
Jestliže však byl zfalšován ricinovým olejem, nelze tuto zkoušku
úspěšně provésti, neboť ricinový olej se v lihu též částečně rozpouští.
Pižmo kořen
Sumbulus moschatus
Bylina pižmová, Sumbul, je domovem ve východní Indii. Má světlehnědé kořeny
vydávající pronikavou pižmovou vůni. V obchodu přichází východoindický a bucharský
aneb ruský kořen Sumbulový; tento silněji voní a je cennější.
V parfumerii se užívá hlavně k plnění vonných sáčků.
Pižmo semeno
Semen abelmoschus
Pižmovník, Hibiscus abelmoschus, se vyskytuje v Africe a Indii
a dává pouzdrovité plody, obsahující červenošedá, na povrchu žlábkovaná semena
nazývaná pižmovými.
Semena vydávají pižmu podobný, ač značně slabý zápach,
což se projeví zvláště při jejich roztírání. Příbuzné druhy této rostlinné čeledi
taktéž vydávají podobnou vůni a používají se v parfumerii.
Plumeria květy
Plumeria, Frangipani
Květy plumerie, běžně nazývané Frangipani. Rostliny jsou domovem v tropickém a subtropickém pásmu Ameriky a voní neobyčejně líbezně. Celý rod je zastoupen 7 až 8 druhy tvořící převážně listnaté keře a stromy.
Plumeria alba roste hojně v okolí města Bengalúru a v oblasti
náhorní plošiny Deccan v jižní Indii.
Plumeria rubra rostoucí ve Střední Americe, Mexiku a Venezuele má barvu květů
od žluté do růžové v závislosti na kultivaru.
Název rostliny je odvozen od jména francouzského botanika Charlese Plumiera
(původní název rodu byl Plumiera).
Vůni z květů Plumerie se podařilo extrahovat teprve nedávno. Obyčejně však jsou parfémy zvané
Plumeria umělé přípravky.
Pomerančové květy
Flores aurantiae
Pomerančovník, Citrus aurantium chová ve květech dva druhy velmi vonných etherických olejů, přicházejících k nám jmenovitě z jižní Francie pod různými jmény. Listy obsahují rovněž zvláštní olej, který se parfumerii též užívá.
Pomerančová kůra
Cortex aurantiorum
Obsahuje v čerstvém stavu etherický olej, který se dobývá lisováním. Sušená kůra se používá k přípravě likérů.
Pustoryl, český jasmín květy
Philadelphus coronaria
Keř u nás v zahradách hojně pěstovaný, jehož květy velice libě voní a vůní připomínají květy oranžové. Používá se k výrobě levnějších vonidel namísto drahého pomerančového oleje.
Puškvorec kořen
Radix calami
V obchodu přicházející kořen puškvorcový je plazivý oddenek rostliny Acorus
calamus, který se hojně vyskytuje v bažinách po celé střední Evropě.
Oddenek jest houbovitý, na prst tlustý, při tom mnohonásobně
článkovaný, nažloutlé barvy, protkaný temnějšími pruhy a tečkami; uvnitř
je červenavěbílý. Vyznačuje se mocným zápachem a palčivě ostrou chutí.
Indický puškvorec náleží jiné rostlinné čeledi, je vzácnější,
avšak stejných vlastností.
Rezeda
Reseda odorata
Domovem v jižní Africe, pěstuje se však u nás všude v zahradách a vydává
velmi příjemnou občerstvující vůni. Výroba této vůně jest neobyčejně obtížná
a daří se pouze tzv. absorpční metodou.
Pravý rezedový parfém je proto velice drahý a parfémy s tímto
názvem bývají velmi často vyráběny uměle z jiných vonidel.
Routa
Ruta graveolans
Roste u nás v zahradách i divoce a pro svou vůni je v parfumerii užívána odedávna. Ve voňavkářství se upotřebí buď sušené listy, nebo routový olej.
Rozmarina
Rosmarinus officinalis
Tato jihoevropská a středoevropská rostlina chová v listech i květech hojně vonného oleje, jenž se vyznamenává občerstvující vůní, pročež se často přidává v malém množství jako přísada k jemným parfémům.
Růže květy
Rosa centifolia
Zahradnickému umění se podařilo z velkého počtu divoce rostoucích růží šlechtěním
vypěstovat řadu rozmanitých odrůd růží různících se velikostí, tvarem, barvou i vůní.
Za účelem získání růžového oleje se pěstují ve velkém
různé druhy růží v Indii, v Bulharsku, Persii a jižní Francii.
Planá růže, Rosa canina se vyznačuje velice jemnou,
avšak velice prchavou vůní; pročež parfém jménem planá růže bývá obyčejně
přípravek z různých vonných látek s přísadou růžového oleje.
Růžová silice se často porušuje silicí geraniovou.
Růžové dřevo
Lignum rhodinum
Pochází z kořenů svlačcovitých rostlin Convulvulus scoparia a Convulvulus floridus, vykytujících se hlavně na kanárských ostrovech. Rostlina obsahuje vůni pdobnou růžové a slouží k výrobě levných vonných prášků. Také se připravuje etherický olej, jehož se dříve používalo k porušování růžového oleje. (Dokud se nevyráběl geraniový olej).
Santal dřevo
Santalum album
Strom, z něhož jmenované dřevo pochází je domovem ve východní Asii a na
sundajských ostrovech. Dřevo je měkké, vonně páchnoucí a bývá mylně nazýváno
dřevem sandalovým. Toto však pochází ze stromu Pterocarpus santalinus
z ostrova Ceylonu, které má červenohnědou barvu bez vůně a používají jej truhláři
a barvíři. V parfumerii slouží toliko k barvení různých tinktur.
Vonnou látku skýtá toliko dřevo santalové bílé
a žluté, které chová vůni podobnou růžovému oleji. Proto se santalový etherický
olej dříve používal místo růžového oleje.
Bílé i žluté santalové dřevo pochází z téhož stromu, bílé jest z mladších
kmenů Santalum album. Bílé a žluté dřevo poskytuje též druh
stromu Santalum Spicatum který je domovem v západní Austrálii.
Viz AustOils: Sandalwood.
Sassafras dřevo
Lignum sassafras
Sasafrasové dřevo, jinak fenyklové, pochází z amerického stromu
Sassafras officinalis a upomíná ne zvláště příjemným zápachem
na fenykl. Nejvíce jej obsahuje kůra.
Užívá se hlavně k parfémování mýdel. Často bývá porušeno tím,
že se jedlové piliny nebo hoblinky napouštějí fenyklovou vodou
a pak se suší
Skořice kůra
Cinnamomum
Skořice pochází z kůry mladých větví skořicovníku Laurus cinnamomum, pěstovaného
na Ceylonu a v jižní Asii. Dobrá skořice
se skládá z tenkých závitů hladké kůry, světle hnědé, na lomu tmavší
a vyznačuje se známou silnou vůní a palčivou nasládlou chutí.
Nejlepší je skořice ceylonská a japanská skořice tenkokorá.
Čínská skořice Cinnamomum cassia jeví podobné vlastnosti,
avšak v daleko menší míře. Pravá skořice bývá obyčejně
porušena čínskou
Skořicové květy jsou nasazené plody, sbírané po úplném odkvetení
různých skořicovníků. Jsou kuželovitého tvaru, velikosti nehtu malíčku, hnědě zbarveny
a obsahují etherický olej podobných vlastností jako skořice.
Sporýš, Verbena bylina
Verbena triphylla
Listy této peruánské rostliny vydávají zvláště při tření v prstech velmi příjemnou vůni. Tato vůně je podobná vůni jemných citronů, ještě více pak vůni citronové trávy. Protože je pravý sporýšový olej velice drahý, bývají téměř všechny tak zvané sporýšové parfémy vyráběny z oleje citronové trávy a jiných etherických olejů.
Storax
Resina storax
Je to zahoustle tekutý, šedohnědý balzám, který se vyrábí z kůry maloasijského
stromu Liquidambar orientalis Balzám voní příjemně, zvláště je–li rozředěn,
chutná nahořkle a dobře se rozpouští v alkoholu.
Storax se vyznačuje vlastností vázati na sebe různé
jemné vonné látky a proto bývá v parfumerii hojně používán.
Americký storax, jinak zvaný bílý peruánský balzám či tekutá
ambra, pocházející od Liquidambar styraciflua, je průzračný,
světležlutý, tekutější a méně vonný nežli pravý storax asijský.
Šalvěj
Salvia officinalis
Všechny šalvějovité rostliny se vyznačují příjemnou osvěžující vůní, která zůstává po delší dobu i v usušených listech, pročež se používá k přípravě vonných nebo zubních prášků
Šeřík květy
Flores syringae
Z Persie pocházející, u nás zdomácnělý keř Syringa vulgaris. Z čerstvých květů neobyčejně silně vonících se připravuje etherický olej.
Tavolník
Spiraea ulmoria
Rostlina vyskytující se hojně na vlhkých lučinách, obsahuje příjemně vonící látku. Jelikož se dá lehce a levně vyrábět uměle, užívají se chemické výrobky častěji nežli přirozenou cestou vyrobené.
Toluanský balsam
Balsamum de Tolu
Pochází z amerických stromů Myroxylon toluiferum a peruiferum
z nichž se dobývá tím způsobem, že se kůra nařezává, načež balzám
prýští z řezů a na vzduchu houstne na pryskyřici.
Je hnědavé barvy, nasládlé chuti a vydává zvláště při zahřívání vůni připomínající
vůni peruánského balzámu nebo vanilky. Podobně jako peruánský balzám a storax
váže jemné vonné látky a proto je v parfumerii často
používán. Kromě toho slouží k přípravě zubních vonných prášků.
Bývá často falšován benátským terpentinem.
Tonkové boby semena
Fabae de Tonka
Jihoamerický tonkový strom, Baryosma odorata, nese mandlovité, na prst dlouhé
peckovice obsahující semena 2 až 4 cm dlouhá, zvaná tonkové boby.
Do obchodu přicházejí dva druhy: holandské a anglické boby. Jsou velké, plné,
zevně potažené řasnatou hnědočerně zbarvenou slupinou a uvnitř bílé.
Vůně tonkových bobů pochází od prchavé krystalické látky
cumarinu který je v podobě jemných lesklých krystalových jehlic uložen
na povrchu a v záhybech bobů. Cumarin se vyskytuje též u mnoha evropských
rostlin, např. v mařince, v sušeném seně a má podobné fyzikální vlastnosti
jako kafr.
Třešně bobková
Prunus laurocerasus
Tato rostlina se pěstuje v jižním Německu ve zvláštních zahradách. Listy poskytují vonnou látku, totožnou s látkou obsaženou v hořkých mandlích. Bývá málo používána, neboť její příprava z hořkých mandlí je snažší a levnější.
Tuberosa
Polianthes tuberosa
Tato krásná a nádherně vonící květina se hojně pěstuje v jižní Francii. Pro neobyčejnou prchavost její libé vůně je nutné ji vždy vázati některým balzámem.
Vanilka
Vanilla aromatica
Vanilka, právem zvaná královnou koření, patří k orchidejím, domovem v tropické
Africe; u nás se pěstuje ve sklenících.
Líbezná vůně je uložena v plodech, které tvoří trojchlopňové
tobolky délky i tloušťky tužky, které jsou zevně leskle hnědé a na omak mastné.
V prohlubinkách chovají bílý krystalický prášek.
Dobrá čerstvá vanilka je poměrně těžká a uvnitř chová
hodně oleje, takže mnuta v prstech je hnědě barví. Obsahuje veliké množství
lesklých semen velikosti špendlíkových hlaviček. Stará vanilka
je mnohem lehčí, voní daleko méně, má vrásčitý povrch, chybí jí bílý poprašek
a bývá na koncích zohýbána.
Aby se starému zboží dodalo svěžího vzhledu, bývá potíráno
mandlovým olejem a peruánským balzámem. Za nejlepší druh se pokládá
Vanille de Lays, a potom Vanilla cimarona. Jako většina
silných vonidel, voní vanilkový parfém teprve v náležitém zředění.
Vavřín plody
Laurus nobilis
Etherický olej se nachází ve velkém množství v plodech a užívá se nejčastěji
při výrobě mýdel.
Do obchodu přichází hlavně z Benátek.
Volkamerie
Volcameria inermis se u nás pěstuje v pařeništích a chová
příjemnou vůni.
Tak zvaný volcameriový parfém však nepochází z této rostliny,
nýbrž je to směs různých výtažků jiných rostlin.
Vetivový, anaterinový kořen
Anatherum muricatum
Anaterinový kořen, též kuskus nebo Iwarankusa, je vláknitý kořen
obyčejné indické traviny ze které se vyrábějí v její domovině
vonné rohože.
Vůní se podobá santalovému dřevu a užívá se buď samotný, nebo k vázání
prchavých vonidel. Na drobno řezané kořeny slouží též k plnění vonných podušek.
Ylang–Ylang – Květ kvítí
Bylina Unona odoratissima, Cananga odorata domovem na Filipinách,
obsahuje skvostně vonící olej, který se často používá k výrobě parfémů.
Vůně je exotická, bohatě květinová, opojně nasládlá, plná a zaoblená, se slabou vůní
jasmínu a hřebíčku na pozadí.
Do obchodu přichází hlavně z Manily.
Popis silice uvádíme v sekci výroba vonných látek:
Ylang-ylang.
Ysop bylina
Hyssopus officinale
Jest mocné vůně a velmi hořké chuti a užívá se k přípravě levnějších parfémů a k výrobě likérů.
Zimostráz brčál
Gaultheria procumbens
Taro rostlina se vyskytuje v severní Americe, zvláště pak v Kanadě
a New Jersey, pěstuje se i u nás. Její příjemná vůně pochází
od obsahu etherického oleje, který se dá připraviti i uměle.
Slouží hlavně k parfémování mýdel.
Opatřování některých zde popisovaných rostlinných látek v čerstvém stavu bývá často spojeno s mnoha obtížemi a tudíž jsou výrobci parfémů odkázani hlavně na drogisty nebo na obchodníky s lékárnickým zbožím.
Při nákupu těchto látek je třeba hleděti aby zboží bylo čerstvé a dobře uskladněné.
Tyto látky se uchovávají ve vzdušných nepříliš suchých prostorách a mají se často prohlížeti. Shledáme–li na nich toliko stopy plísní, je nutno je ihned zpracovati, neboť jinak trpí značnou újmu na vonných vlastnostech a někdy úplně propadají zkáze.
Zde popisované rostlinné látky používá převážně výrobní obor parfumerie, kromě nich však existuje celá řada jiných které zde nejsou uvedeny, protože se z nich dosud nepodařilo vonné látky odděliti (Tento dokument pochází z roku 1924).
Na tomto širokém poli tudíž kyne příležitost k vyznamenání podnikavým výrobcům parfémů a chemikům, kterým na základě výzkumů a pokusů se snad časem podaří připraviti i látky dosud neznámé.