Kolínská voda | Parfumerie

Kolínská voda

Kolínská voda jest nejrozšířenějším klasickým toaletním prostředkem, po prvé na veřejnost uvedeným koncem XVII století. Jako vynálezce a prvý výrobce se uvádí Ital Pavel Feminis, po němž výrobu zdědil a rozšířil synovec Jan Maria Farina

Oba byli usedlí v Kolíně nad Rýnem, kde ještě dnes jsou dědici oné firmy a mnoho jiných. Odtud pochází také pojmenování výrobku, který se brzy rozšířil a nejvíce ujal ve Francii, kde primát ve výrobě podle klasické formule převzala známá firma Roget–Gallet

Kolínská voda jest v podstatě zředěný alkoholický roztok několika silic, popřípadě i jiných přirozených a v novější době i umělých aromatických látek

Výroba se provádí buď destilací, tj. rostlinnný materiál se maceruje ve zředěném alkoholu a pak se vše podrobí destilaci. Tento destilát se pak použije na konečné vybudování kolínské vody pomocí dalších silic a látek aromatických, načež se vše zředí destilovanou vodou na žádoucí stupeň, u lepších vod na 75 až 80 % alkoholu, u lacinějších na 60 % i méně.

Obvykle se však aromatické látky rozpustí v čistém lihu, po určité době a občasném protřepávání se zředí vodou na příslušný stupeň a po delším stání se filtruje. Filtrát se pak ve velkých nádobách a ve sklepě nechá delší dobu ležeti; čím déle, tím lépe. Při tomto ležení kolínská voda zraje, získává na jemnosti, vůně se zaokrouhluje a slaďuje.

Na jakost kolínské vody mají vliv nejen použité aromatické látky, ale ve velké míře i alkohol. Nejjemější druhy kolínských vod se připravují z vinného detilátu, který má sám o sobě příjemný bouquet jako základ. Jestliže použijeme lihu běžného jak tomu ve většině případů bývá má to býti nejjemnější destilát jelikož sebemenší stopy přiboudliny mají nepříznivý vliv na jakost výrobku.

Podstatnými složkami kolínské vody jsou silice: bergamotová, citronová a pomerančová, k nim se přidružují neroliová, petitgrenová, levandulová, rozmarýnová, hřebíčková, tymiánová i jiné podle toho jakého tónu se chce docíliti

Během doby, hlavně při použití umělých aromatických látek změnil se v mnoha případech silně původní klasický charakter kolínské vody, která se také často parfémuje a tak vznikají kolínské vody ambrované, chypre, fougère, květinové a jiné.

V kolínské vodě se nyní používá k zaokrouhlení aroma, k fixování i docílení určitého tónu, infuzí z benzoe, ambry, pižma, vanilky aj.

Příklad předpisu na kolínskou vodu: 50 g silice pomerančové portugal., 100 g silice levandulové, 50 g silice rozmarýnové, 250 g silice citronové, 100 g silice petitgrenové, 250 g silice bergamotové, 250 g infuze benzoe, 50 g infuze pižmové, 40 l alkoholu, destilovanou vodou se zředí na 80 %.

(Zdroj: Teyssler - Kotyška Technický slovník naučný, Praha 1934)