Chemické látky užívané v parfumerii
Tato kapitola je součástí historického dokumentu
Voňavkářství, který pochází
asi z roku 1924 a popisuje nejčastěji používané chemické látky
při výrobě parfémů dle poznatků tehdejší doby.
Dokument je určen výhradně ke studijním účelům.
Při výrobě voňavek se používá poměrně velké množství chemických výrobků. Zde budou popsány pouze látky které se všeobecně v parfumerii používají. Můžeme je rozdělit do následujících skupin:
- Lučebniny které se výhradně používají při výrobě parfémů, ač samy o sobě jakožto parfémy neslouží.
- Lučebniny které samy o sobě nejsou vonné, avšak přesto se při výrobě
parfémů používají.
Do této skupiny jsme zařadili i látky které nejsou bezprostředně lučebninami, nýbrž jsou živočišného nebo rostlinného původu, jako tuky, vosk, velrybí tuk, – který se však při použítí ve voňavkářství musí chemicky přečistit. - Lučebniny sloužící k barvení voňavkářského zboží.
-
Lučebniny sloužící k výrobě vonných látek
K získání vůní z rostlin užíváme řadu látek které značně rozpouštějí etherické oleje a které se kromě toho ještě vyznačují značnou těkavostí.
Jsou to jmenovitě: aether, chloroform, aether petrolejový a sirouhlík.
Éter
Obchodně též aether sulphuricus, zvaný Ethér sulphurique se vyrábí v chemických továrnách destilací lihu s kyselinou sírovou.
Čistý éter je řídká, silně páchnoucí a hořlavá kapalina, která je–li vdechována způsobuje bezcitnost a bezvědomí, pročež se jí hojně používá v lékařství.
Hustota je 0,376, bod varu 35° C a rozpouští ve značné míře éterické oleje, pryskyřice, tuky a jiné látky. Je velmi těkavý a snadno zápalný.Chloroform
Vyrábí se destilací lihu s chlorovým vápnem a rektifikací destilátu. Vdechování jeho par způsobuje omámení, necitlivost a bezbolestnost.
Bezbarvá kapalina příjemné vůně a nasládlé chuti, bod varu 61° C, snadno se vypařuje, hustota 1,48. Používá se jako rozpouštědlo k extrakci rostlinných vonných látek.Éter petrolejový
Surový petrolej či skalní olej přichází do obchodu ponejvíce z Pensylvanie a východních oblastí Kaspického moře. Obsahuje snadno těkavé a zápalné uhlovodíky, pročež je nutné jej nejdříve rektifikovat.
Za tím účelem se zahřívá surový petrolej ve velkých destilačních přístrojích na 70 až 80° C. Při tom lehce těkavé uhlovodíky prchají a v destilačním přístroji zůstává petrolej, který teprve potom lze používat ke svícení, kdežto éter petrolejový se předestiluje.
Petrolejový éter je levný a hodí se velmi dobře k extrahování vonných látek z rostlinných součástí.
Dobrý petrolejový éter je bezbarvý, zvláštního význačného zápachu. Vře mezi 50 až 55° C.Benzol, Benzin
Přichází do obchodu podle suroviny z níž se vyrábí buď jako benzin z kamenouhelného dehtu, nebo jako benzin petrolejový. Prvý má hustotu 0,85 a vře při 82° C, druhý má hustotu 0,73 a bod varu nad 130° C.
Benzol z kamenouhelného dehtu se používá téměř výhradně k výrobě dehtových barev; ve voňavkářství se používá pouze benzin petrolejový k extrakci vonných látek z květů.Sirouhlík
Připravuje se tím způsobem, že vedeme sirné páry přes žhavé uhlí, přičemž hořící síra vyvinuje s uhlím sirouhlík který se jímá do nádob kde se ochlazením zhušťuje.
Úplně čistý sirouhlík je bezbarvá kapalina, těžší než voda, s velkým lomem světla. Je hořlavý, páchne nepříjemně, vře při 48° C a je výborným rozpouštědlem.
Nažloutlý sirouhlík je znečištěn sírou a je nutné jej předestilovat. Pro výrobce vonných výtažků se doporučuje aby si vyráběl sirouhlík sám, nejúčelněji v Gérardově přístroji.
Páry sirouhlíku jsou jedovaté, láhve je tudíž třeba pečlivě uzavírat, aneb na sirouhlík nalít trochu vody, jejíž vrstva zabrání odpařování. -
Chemické výrobky používané při výrobě parfémů
Alkohol
Líh, spiritus, či sprit, spiritus vini, franc.: Esprit de vin, je známá hořlavá kapalina vznikající lihovým kvašením cukru a vyrábí se ve velké míře v lihovarech.
Čistý alkohol je řídká kapalina hustoty 0,8095, aromatického zápachu, vroucí při 78,4° C a tuhnoucí teprve pod −100° C.
Na organismus působí líh jedovatě; ve voňavkářství se používá jako rozpouštědlo pryskyřic, balzámů a éterických olejů.
Tyto vlastnosti má však pouze líh bezvodý či absolutní, který lze v obchodu získat jen ojediněle, pročež zde krátce popíšeme jeho výrobu.Alkohol absolutní
Abychom obdrželi absolutní alkohol, žíháme zprvu modrou skalici v kelímku tak dlouho až se promění v bílý prášek. Po vychladnutí nasypeme tento prášek do velké skleněné láhve a polejeme 95 až 96 % lihem, prostým přiboudliny, pak láhev neprodyšně uzavřeme a častěji protřepáváme. Skalice která žíháním pozbyla své krystalové vody, odnímá tuto lihu, čímž opět zmodrá a krystaluje.
Na 10 litrů lihu vezmeme obyčejně 2 kg modré skalice a seznáváme, že líh je vody zcela prostý teprve tehdy, když do běla vyžíhaná skalice ve styku s lihem zůstává bílou.Větší množství bezvodého lihu získáme překapáváním 94 až 96 % lihu s chloridem vápenatým.
Ježto bezvodý líh silně pohlcuje vodu je třeba jej vždy uchovávati v neprodyšně uzavřených nádobách a přidat trochu modré skalice.Do obchodu přichází tzv. vysokostupňový líh, alcohol rectificatus, jenž obsahuje 4 až 20 % vody. Jeho stupňovitost měříme lihoměrem (alkoholometrem). Čím hlouběji tento v alkoholu klesá, tím jest líh silnější.
Alkoholometr či lihoměr podle Trallesa (° Tralles) udává na stupnici bezprostředně, kolik litrů bezvodého lihu jest ve 100 litrech kapaliny obsaženo.Do obchodu přicházející alkohol obsahuje též vždy látky z části vonné, z části odporně páchnoucí přiboudliny, různé podle toho z jaké suroviny byl alkohol vyroben.
Tak rozeznáváme přiboudlinu bramborovou (amylalkohol), žitnou, řepnou, vinnou (oenanthaether) atd.
Ježto přiboudliny různě páchnou a na vůni parfémů rozhodně účinkují, jest nutno používat ve voňavkářství vždy alkohol prostý přiboudliny tj. takový jenž je zbaven přiboudliny působením aktivního uhlí, tj. čištěný či rektifikovaný alkohol.Některé éterické oleje mají tu zvláštnost, že vyvinují nejjemnější vůni tehdy, když při výrobě parfémů použijeme alkohol různého původu.
Například všechny druhy citronových voňavek vyvinují nejjemnější vůni tehdy, jestliže byly rozpuštěny v čistém lihu nebo předestilovány. Světoznámá voňavka kolínská voda se připravuje právě tímto způsobem.
Jiné voňavky naproti tomu vyžadují jiný alkohol, tak například jasmín, tuberosy, pomerančové květy, fialky, jakož i ambra, pižmo a cibet vyžadují čistý žitný nebo řepný líh.Alkohol se tedy všeobecně užívá při výrobě voňavek z rostlinných součástí, avšak musí být zcela čistý, zbaven jakékoli přiboudliny a opětně předestilován.
Úplná čistota lihu je základní podmínkou každého jemného parfému a proslulé anglické a francouzské parfémy se vyrábějí vesměs pomocí nejjemnějšího alkoholu.
Alloxan
Alloxan je bezbarvá krystalická látka, způsobující znenáhla červeň na kůži. Vyrábí se v továrnách zahříváním kyseliny močové s kyselinou dusičnou. Používá se k výrobě jemných červených líčidel.
Amoniak (čpavek)
Čpavek je plyn vznikající hnitím živočišných látek neb žíháním salmiaku s vápnem. Je nedýchatelný, pronikavě čpící, ostré žíravé chuti a jest jedem.
Vodou se ve značné míře pohlcuje a vzniká tak čpavek vodný neboli žíravý (ammonia pura liquida), jenž jeví tytéž vlastnosti jako čpavek plynný.Amoniak se v parfumerii používá toliko ve sdružení s jinými látkami, hlavně při výrobě tzv. čpavých solí, které jsou velmi oblíbené v Anglii. Obyčejný amoniak se k tomuto účelu nehodí protože obyčejně páchne dehtem.
Zcela čistý čpavek se připravuje nejlépe zahříváním stejných dílů páleného vápna a salmiaku v retortě, a unikající plyn se vede do nádoby s vodou, která jej pohlcuje.
Amygdalin
Amygdalin se vyskytuje v hořkých mandlích, sám jest bez vůně, vyvinuje však při tření hořkých mandlí s vodou známovou vůni po hořkomandlové silici. Čistý se nepoužívá, nýbrž vždy jako součást hořkomandlových preparátů.
Aether ovocný (tresť ovocná)
Kapalina příjemné občerstvující vůně, podobná vůni jistých ovocných plodů a proto se hojně používá v cukrářství, při výrobě likérů a ve voňavkářství.
Podle chemických vlastností jsou tresti či esence ovocné sloučeniny organických kyselin, octové, máslové, valerové atd. – s tak zvaným radikálem alkoholovým, jako aethyl a amyl. Z továren na lučebniny je lze levně koupit ve výborné jakosti.Aether octový
(Ether acétique) se vyrábí destilací octanu sodnatého s lihem a kyselinou sírovou. Je to bezbarvá kapalina páchnoucí po jablečném moštu, vře při 74° C.
Aether ananasový
(Ether či Huile d'ananas) se připravuje destilací mýdla s čistým lihem a kyselinou sírovou a rektifikací destilátu. Silně připomíná vůni ananasových plodů. Bod varu je 119° C, slouží k aromatisování cukrovinek.
Aether jablkový
Vyrábí se destilací valeranu sodnatého s čistým lihem a kyselinou sírovou. Vře při 133° C a voní jako jemná renetová jablka. Používá se hlavně při výrobě cukrovinek.
Aether hruškový
Zvaný též olej hruškový se připravuje z amylalkoholu či přiboudliny bramborové opatrným zahříváním s dvojchromanem draselnatým a kyselinou sírovou.
Voní příjemně po jemných hruškách a vře při 196° C. Používá se k aromatisování cukrovinek.Trestě či ovocné esence se užívá pro jejich láci a vydatnost k výrobě laciných voňavek místo éterických olejů, hlavně pak k aromatisování cukrovinek a parfémování mýdel.
Tak zvaná tresť malinová a jahodová se připravuje smísením tresti octové, ananasové a jablkové v určitém poměru, čímž lze skutečně vůně podobné vůni oněch plodů docíliti.
Borax
Borax tvoří průhledné krystaly, na vzduchu větrající, pročež se uchovává v neprodyšně uzavřených nádobách. Borax má být zcela bílý, pokud je načervenalý je znečištěn kysličníkem železnatým.
Cetaceum (spermacet)
Látka vyskytující se v lebečních dutinách různých druhů velryb a delfínů (plískavic), která má podobné vlastnosti jako vosk, parafin a pevné tuky.
V živoucím zvířeti je spermacet tekutý a po smrti ztuhne v bílou, lesklou, tukovitou krystalickou hmotu tající při 40° C.
Používá se jako příměs k různým pomádám a k výrobě jemných svíček.Gelatina (čínská)
Pochází z řasy Gelidium Anansii vyskytující se v čínském moři a jest totožná s japonským Agar–agarem. Vařena s 200 díly vody tvoří bezbarvý roztok, jenž po vychladnutí ztuhne v huspeninu.
Nepatrné množství 0,1 až 0,2 % čínské gelatiny dodává pomádám a mastím značnou průsvitnost a tuhost.Glycerin
Čistý glycerin je sirupovitá kapalina, bezbarvá, bez vůně, chuti silně sladké, hustoty 1,27, vře při 290° C a velmi nízkou teplotou tuhne.
S vodou se mísí v každém poměru. Dobývá se ve velkém jako vedlejší produkt v továrnách na výrobu mýdel a stearinových svíček.
Glycerin je opravdovým kosmetikem či krášlidlem, dodává kůži jemnosti a hebkosti a snadno přijímá vonné látky.Heliotropin
Tato velejemná vonná látka se vyrábí z piperinu, který je obsažen v pepři a přichází ve formě malých krystalických jehliček, velmi příjemné vůně a palčivé chuti.
Heliotropin se snadno rozpouští v alkoholu, vře při 45° C a při vyšší teplotě úplně těká.Kumarin
Jemná vonná látka, dosud připravovaná z tonkových bobů a kterou lze též vyrábět uměle působením salicylaldehydu na anhydrid kyseliny octové.
Čistý kumarin tvoří krásné bílé jehlicovité krystaly příjemné vůně.Kyselina benzoová
Acidum benzoicum, flores benzoe
Kyselina benzoová je obsažena v benzoové pryskyřici. V továrnách na lučebniny se dobývá z různých látek.
Tvoří jehlicovité krystaly hedvábného lesku, zvláštní škrábavé chuti, bez zápachu. Tato kyselina je pro voňavkářství téměř bezcenná; použití nachází pouze k zamezení žluknutí mastných olejů a tuků.
V parfumerii se používá pouze kyselina benzoová vyráběná z pryskyřice sublimací, a tato se vyznamenává příjemnou vůní, pocházející od éterického oleje obsaženého v benzoové pryskyřici.
Čistá sublimovaná kyselina benzoová přichází do obchodu jen zřídka a proto se výrobcům voňavek doporučuje aby si ji připravovali sami.Kyselina octová ledová
Acidum aceticum glaciale, Acide acétique
Kyselina octová vyskytující se též ve zředěném stavu v obyčejném octu, je bezbarvá kapalina silně kyselé chuti, která při + 8° C tuhne na bezbarvé krystaly.
Kyselina octová podobně jako vinný líh rozpouští éterické oleje a používá se k přípravě různých toaletních přípravků a vonných vod.
V továrnách na lučebniny se vyrábí ledová kyselina octová destilací octanu sodného s kyselinou sírovou.Kysličník ciničitý
Vzniká působením kyseliny dusičné dýmavé na kovový cín a důkladným vypíráním roztoku. Je to bílý nerozpustný prášek používaný v kosmetice na hlazení nehtů.
Lanolin
Tukovitá látka bílé barvy, bez zápachu, tuhá, vyráběná z ovčí vlny. Kůží se snadno vstřebává a činí ji velice hebkou. Používá se hlavně k výrobě kosmetických přípravků sloužících k pěstění kůže.
Pižmo, Mošus (uměle připravované)
Umělé pižmo vzniká působením kyseliny dusičné na trinitrobutyltoluol. Přichází ve žlutých krystalech, jež při 97° C tají a jsou snadno rozpustné v lihu.
Umělý mošus voní podobně jako pravý, liší se však od něho ostrým vedlejším zápachem. Proto se používá pouze k výrobě lacinějších voňavek; k vázání jemných vůní se hodí toliko pravé pižmo, které není dražší než umělé.Nitrobenzol
Umělá silice hořkomandlová, Nitrobenzol, Mirbanova esence, Essence de Mirbane.
Vyrábí se z benzolu působením kyseliny dusičné dýmavé. Silným ohřátím a mocným vývinem hnědých par povstane žlutá olejovitá látka, kterou je třeba vypírat vodou a roztokem sody tak dlouho, až se splaškové vody již dále nebarví.
Čistý nitrobenzol je ve vodě nerozpustný, zato se však rozpouští v lihu a éteru. Vře při 213° C a tuhne při - 3° C a je jedovatý.
Voní po hořkých mandlích a proto se hojně používá v parfumerii a mydlářství místo dražší pravé hořkomandlové silice.Destilací lze získati nitrobenzol zcela bezbarvý, který se pak používá jako padělek místo pravé hořkomandlové silice.
Padělek rozpoznáme následující zkouškou: Nitrobenzol působením alkoholického roztoku žíravého drasla usazuje hnědou pryskyřičnatou látku, kdežto pravá hořkomandlová silice ztrácí vůni a přechází na kyselinu benzoovou která se slučuje s draslem na benzoan draselný.
Parafin
Vyrábí se z hnědouhelného dehtu a jeví se jako krystalická křehká hmota voskového vzhledu která taje při 60° C.
Parafin se používá k výrobě svíček, v parfumerii nahrazuje vosk nebo spermacet, jednak pro jeho láci, jednak proto, že dodává voňavkářským výrobkům průsvitnost a větší hustotu, jakož i že zabraňuje žluknutí.Pyrogalol
Vzniká zahříváním kyseliny duběnkové při 215° C. Pyrogalol tvoří lesklé bílé lupínky a snadno se rozpouští ve vodě. Se solemi železa poskytuje modročerné sloučeniny a z roztoků stříbra vylučuje kov jako sametově černý prášek. Pro tyto vlastnosti se pyrogalol používá jako podstatná část mnohých barviv na vlasy.
Silice hořkomandlová
Oleum amygdalurum amararum
Připravuje se z odtučnělých otrub hořkých mandlí tím způsobem, že otruby se polijí stejným množstvím vody a ponechají po dobu dvou dnů na teplém místě a potom se destilují.
Amygdalin se s vodou rozkládá na cukr, kyanovodík a benzaldehyd či silici hořkomandlovou. Destilát který je bezbarvý, obsahuje kromě hořkomandlové silice též kyanovodík či psotninu, jeden z nejprudších jedů, jejž je nutno odstranit, což se děje opětovným třepáním s rozředěným louhem draselným a pak s vodou.
Čistá hořkomandlová silice není jedovatá, vydává mocnou omamující vůni po hořkých mandlích a to zvláště po důkladném zředění lihem. Dlužno ji odlišovati od nitrobenzolu, neboli umělého hořkomandlového oleje.
Sirná játra
Vznikají tavením potaše se sírou, mají hnědožlutou či játrovou barvu, ve vodě se snadno rozpouštějí, na vzduchu se zvolna rozkládají přičemž se vyvinuje sirovodík páchnoucí po shnilých vejcích a tudíž se uchovávají v dobře uzavřených nádobách.
Vodný roztok sirných jater poskytuje se solemi olova nebo stříbra sraženinu sirníku olovnatého nebo stříbrného a proto slouží k přípravě mnohých barviv na vlasy.Škrobová moučka
Připravuje se z různých rostlinných látek, jako brambor, rýže, Arrow–root, saga apod.
Je to velmi jemný bílý prášek bez chuti a zápachu, ve studené vodě a lihu nerozpustný. Pod mikroskopem se jeví jako kulovitá neb terčovitá ledvinovitá zrnéčka, z nichž některá obsahují ve středu jádro, jiná jsou hvězdičkovitě rozštěpená a opatřena koncentrickými vrstvami.
V parfumerii se užívá k výrobě zasýpacích prášků a tzv. Poudre de Riz ponejvíce čištěný rýžový škrob.Tuky
Tuky používá parfumerie hojně, hlavně při výrobě pomád a jiných kosmetických přípravků.
Tuky přicházející do obchodu jsou zřídkakdy zcela čisté; často bývají znečištěny zbytky zvířecích nebo rostlinných látek ze kterých pocházejí.
Kromě těchto mechanických součástí obsahují tuky, zvláště starší, více nebo méně volných mastných kyselin, jež jim dodávají odporný nažluklý zápach. Některé tuky žluknou velice brzo, jiné teprve po delší době, jako například medvědí tuk, kakaové máslo, behenový olej aj.
Čištění tuků v továrnách se provádí zejména tímto způsobem:
Tuky, například vepřové sádlo, hovězí lůj, medvědí sádlo, nebo kokosový a palmový tuk se vloží do prostorného železného kotle s asi jednoprocentním roztokem žíravého louhu sodného a přivedou se do varu.
Do kotle je zapuštěna malá pumpa opatřena trubicí nahoře ohnutou a ustící do velkého cedníku. Louhový roztok s roztaveným tukem se společně nasávají a načerpaný roztok se nechá na způsob jemného deště padati zpět do kotle.Po roztavení tuku se nejprve seberou cedníkem nahoře plovoucí pevné látky, načež se asi na 15 minut uvede čerpadlo do činnosti.
Působením louhu sodného se ještě zbylé nečistoty rozpouštějí, volné mastné kyseliny se vážou a tuk se zároveň odbarvuje. Po vychladnutí jeví se nám tuk jako tekutina bez barvy a zápachu plovoucí na louhovém roztoku.Čistý tuk potom odčerpáme do nádob, dobře uzavřeme a uchováváme ve studených sklepích. Na 10 kg tuku se spotřebuje asi 20 litrů louhového roztoku.
Jiný způsob čištění tuků se provádí zahříváním s kamencem a kuchyňskou solí. K tomu účelu se bere na každých 10 kg tuku 25 g kamence a 50 g kuchyňské soli, které se rozpustí ve 20 litrech vody. Pěna tvořící se na povrchu roztaveného tuku se pečlivě sbírá, načež se tuk po ztuhnutí vypírá vodou tak dlouho, až je odtékající voda čistá a bez chuti a zápachu.
Tekuté tuky, oleje, se čistí tak, že k oleji přidáme jedno procento kyseliny sírové a důkladně promísíme. Následkem toho se vše zbarví do černa, neboť rostlinné látky obsažené v oleji zuhelnatí.
Po několika dnech se utvoří dvě vrstvy, spodní těžší, temná, je kyselina obsahující zuhelnatělé látky a vrchní vrstva je jasný olej.
Poté se vrstva obsahující olej odčerpá a zpracuje s žíravým louhem sodným podobně jako tuhé tuky. Při tom upustíme od zahřívání a nahradíme jej déle prováděným čerpáním.Ke zcela přečištěným tukům se pro zabránění žluknutí přidává kyselina benzoová v množství nejvýše jedné tisíciny váhy vyčištěného tuku.
Nejlépe lze tuky uchovávati pomocí kyseliny salicylové. K pevným tukům přidáváme kyselinu salicylovou po jejich roztavení, do tekutých tuků ji jednoduše vsypeme a důkladně promísíme.Jestliže jsou oleje uloženy v sudech, zavěsíme váček naplněný kyselinou salicylovou zátkovým otvorem do sudu. Takto se kyselina v oleji rozpouští a pozvolna mísí s olejem a způsobuje jeho konzervování. Tisícátý díl kyseliny salicylové stačí zmíněné tuky a oleje neporušeně uchovávati po dobu několika roků.
Tukům lze přísadou želatiny, velrybího tuku, vosku a parafinu dodati větší průsvitnosti a lepší tavitelnosti, což jest při výrobě kosmetických přípravků velmi důležité.
Vanilin
Je obsažen ve vanilce, jíž sděluje svou příjemnou vůni. Připravuje se též uměle a lze jej použít při výrobě mýdel nebo pomád namísto vanilinu pravého.
Čistý vanilin krystaluje v bílých jehlicích, které při 80° C tají a při 150° C sublimují. Vanilin je rozpustný v lihu a poněkud i ve vodě a jeho vůně je tak vydatná, že jeden váhový díl vanilinu se rovná účinnosti 200 dílů vanilky.Vaselin
Vaselin zůstává jako zbytek v destilačních aparátech při rektifikaci petroleje.
Čistý má bílou barvu, a hustotu vepřového sádla. Ve voňavkářství zastupuje pevné tuky a oleje, které předčí tím, že je vždy bez zápachu a prost kyselin. Používá se hojně při výrobě pomád.Vizmutová běloba
Bismuthum nitricum, Blanc de Bismuth, Blanc de perles.
Dusičnan vizmutový, který se tvoří když rozpouštíme vizmut v kyselině dusičné. Tento roztok značně rozředíme s vodou, přičemž se vylučuje bílý prášek který čistou vodou vypíráme tak dlouho, dokud odtékající voda modrý lakmusový papírek již nezabarvuje do červena.
Vizmutová běloba se potom suší a uchovává v neprodyšně uzavřených nádobách, ježto jinak dychtivě pohlcuje sirovodík ze vzduchu a tím žloutne. Je hlavní součástí mnoha líčidel.Vosk
Cera alba, Cire d'abeilles, Bees wax.
Je produktem včel. Ve voňavkářství se používá jen bílý, čištěný včelí vosk. V novější době přichází do obchodu japonský vosk (cera japonica), jenž je rostlinného původu a má podobné vlastnosti jako včelí vosk.
-
Barviva užívaná v parfumerii
Mnohé vonné přípravky se úmyslně barví, jmenovitě mýdla, jimž se obyčejně dodává zbarvení oné květiny dle níž voní; tak například fialkové mýdlo se barví violově, růžové růžově apod.
Mnoho výrobků se v podstatě užívá hlavně pro jejich barvu. Jmenovitě to jsou líčidla a barviva na vlasy a vousy.
Vzhledem k tomu, že při výrobě toaletních přípravků ještě bude zevrubně pojednáno o barvivech, připomínáme jen, že výrobcům parfémů slouží velký počet všemožných neškodných barviv, takže používání zakázaných jedovatých barviv není třeba.