Odpovědi na Vaše dotazy

Menu

Otázky (Question) a odpovědi (Answer)

dotazy zasílejte na e-mail:

28. 3. 2001
Q: vazeny pane, vzhledem k zamereni Vaseho serveru si dovoluji dotazat se, zda nevite, kde sehnat davkovace na tvrdy alkohol (jake maji např. v zahr. filmech na whisky apod.)
dekuji za pripadnou radu.
ing. Vit Riedel

A: Dodává firma Barcon.
Nalévátkadávkovače na láhve včetně jejich fotografií.

2. 4. 2001
Q: Dobrý deň, srdečne Vás zdravím. Neviem zohnať recept na anglický punč. Vel'mi by ma potešilo, keby som si ho mohla prečítať na Vašej stránke. Ak by to bolo možné. Ďakujem s pozdravom Bálešová.

A: Ve svých receptářích jsem anglický punč nenalezl; dále jsem kontaktoval dva profesionální barmany z mezinárodních významných hotelů a bylo mi sděleno, že recept na anglický punč neznají a tudíž si dovoluji tvrdit, že tento recept neexistuje. Nenalezl jsem jej zatím ani na českém internetu.
V případě, že tento recept někde získám, samozřejmě jej Vám pošlu.
................
A2: Recept na anglický punč již existuje, paní Bálešová to nevzdala a nalezla jej sama.
Je výborný! Recept na Anglický punč

18. 9. 2001
Q: Vážený pane, prohlédla jsem si Vaše stránky, ale nenašla jsem, co jsem hledala. Sháním recept na bezinkový likér. Pokud jej máte, zašlete mi jej, prosím, obratem na moji emajlovou adresu. Děkuji za odpověď.

A: Vážená paní, webová stránka "recepty na likéry" není zpracovaná zcela dokonale a existuje mnoho receptů na likéry, které zde nenajdete.
Receptur na bezinkový likér je mnoho, v každém kraji mají domácnosti svou vlastní specialitu. Někde přidávají také kávu, citronovou kůru, vanilku apod. Plody bezu černého jsou spíše ceněny pro jejich léčivé účinky a s ostatními bylinami se z hlediska chuti moc nesnášejí. Sestava, kterou Vám zasílám by mohla být přijatelná.
Recept na Bezinkový likér

24. 9. 2001
Q: Važený pán Špergl, prosím Vás, nepoznáte zloženie bylinného vína, ktoré by pripomínalo chuť Vinum cordurango, kedysi tzv. železné víno, vyrábané myslím v Galene? Zaujímavé je to, že vel'mi príbuzná bola aj chuť slávneho MARTINI. S vďakou Lehocký

A: Vážený pane Lehocký,
rád bych Vám poskytl na Váš dotaz přijatelnou odpověď, ale otázka je pro mne velice těžká a odpověď na ni neznám.
Vinum condurango patří do medicinálních vín (Vina medicata), neboli léčivých vín. Tato vína mohou být různého původu: hroznová, malagová, sladová apod. s příměsí extraktů z různých drog. Farmakologický předpis vyžaduje, aby k těmto léčivým vínům bylo použito jen ušlechtilé čisté víno, úplně vykvašené, bez cizích přísad, nesmí obsahovat kysličník siřičitý a krášlící přísady. Obsah alkoholu bývá 8 - 10%.
Vinum chinae, Vinum chinae ferratum, Vinum condurango jsou v podstatě malagová vína zlatožlutá (Vinum Malagense aureum, španělské víno pod obchodním označením Lacrimae Christi) s přísadou chinového extraktu solí železa, nebo s přísadou kondurangového extraktu. Známá bývala také vína z puršového řešetláku (Vinum Rhamni Purshiani) a víno s dávivým vinným kamenem (Vinum Stibii Kalio-tartarici).
Mohou se připravovat z hotových obyčejných nebo sladkých vín s přísadou bylin a koření, nebo se zavěšují plátěné pytlíky naplněné různými drogami přímo do kvasícího moštu. Používá se pelyněk (Herba Absynthii), divizna (Flores Verbasci), hořec (Radix Gentianae), angelika (Radix Angelicae), puškvorec (Radix Calami), pomerančová kůra a další. Nejsem si jist jaké druhy, ale domnívám se, že Galena některá tato vína skutečně vyráběla.
Vím, že jsem Vám nepomohl, ale pokusím se ještě získat další informace. Děkuji za tento Váš dotaz, medicinální vína jsou skutečně velmi zajímavé téma.

11. 10. 2001
Q: Dobrý den, vaše stránky se mi moc líbí. Rád bych se zeptal, zda nevíte, kde by se dal sehnat kořen fialkový. Děkuji
Ing. D. S.

A: Fialkový kořen (Rhizoma Iridis nebo Radix Iridis, německy je to Veilchenwurzel) není kořen rostliny, která se nazývá Fialka vonná (Viola odorata).
Fialkový kořen je sušený oddenek (kořen) kosatce florentinského (Iris florentina), nebo příbuzných druhů, kosatce německého (Iris germanica) a kosatce bledého (Iris pallida).
Dříve tato droga přicházela do obchodu v podobě vidličnatých oddenků, složených ze tří až čtyř dílů asi 3-4 cm silných. Oddenky jsou tvrdé, se zrnitým lomem, nažloutlé a vyznačují se silnou, fialky připomínající vůni. Tuto příjemnou vůní však oddenky získají teprve usušením.
Droga obsahuje glykosid iridin, tuk (9%), cukr (6%), škrob (asi 50%), trochu pryskyřice a asi 0,2% silice s vonným ironem.

18. 1. 2002
Q: Dobrý den. Chtěl bych se zeptat na alkoholický nápoj, který znám jako „Drákulova krev“ nebo též „Dr. Vamp“. Podává se zpravidla ve zkumavkách. Dá se tento nápoj koupit v některém z obchodů, popř. vyrobit?
R.R.

A: Recept na tento likér neznám, neznám ani charakteristiku tohoto likéru, takže v tomto případě nemohu pomoci.

10. 6. 2003
Q: Zdravím. Chtěla bych vědět co to je, či byla Švejkova kontušovka. Děkuji.
Mary

A: podívejme se nejprve na likér Kontušovka, který pochází pravděpodobně z Polska (Kontuzsowka), ale postupem doby zdomácněl i v našich krajích. Tento bylinný likér byl dříve u nás ve značné oblibě a byl nabízen prakticky v každé hospodě.
Likér se vyráběl většinou z aromatických olejů smísených s pitným lihem.
Ohledně chuti, bych pro doplnění napsal, že se používají esence nebo tresti různého složení. Nejčastěji obsahují anýz, fenykl, jalovčinky, mátu peprnou, koriandr, pelyněk, toto vše ve formě olejů. Používá se i nepatrné množství oleje citronového a růžového.
Mám tady tři recepty na esence pro likér Kontušovka. Ve všech jsou však použity těžko dostupné oleje z bylinných drog. Budete-li mít zájem, rád Vám je pošlu.
„Švejkova Kontušovka“ je obchodní název pro likér, který u nás vyráběla likérka Seliko a.s. Olomouc Dolany.
Tato likérka se při tvorbě názvu likéru nechala inspirovat knihou Jaroslava Haška "Osudy dobrého vojáka Švejka" a nakonec svůj výrobek pojmenovala „Švejkova Kontušovka“.

Závodčí, který Švejka podezřelého ze špionáže odváděl do města Písku se totiž během této cesty ožral v zájezdním hostinci. Po příchodu na policejní stanici strážmistr poslal pro velitele stanice rytmistra Königa.

A zde je krátká ukázka ze zmíněné knihy:

První slovo rytmistrovo bylo: „Dýchněte na mne!“
„Teď to chápu,“ řekl rytmistr, zjistiv nesporně situaci svým bystrým, zkušeným čichem,
„rum, kontušovka, čert, jeřabinka, ořechovka, višňovka a vanilková.
- Pane strážmistr,“ obrátil se na svého podřízeného, „zde vidíte příklad, jak nemá četník vypadat. Takhle si počínat je takový přečin, že o tom bude rozhodovat vojenský soud.“

7. 7. 2003
Q: Dobrý den, po návštěvě vašich stránek jsem se chtěl zeptat jestli nemáte recept na nějaký medový likér nebo jestli by při výrobě likéru nešel použít med místo sirupu?

A: Vážený pane,
med se v likérnictví také používá jako přísada k některým druhům likérů, spíše však pro jeho aroma a chuť než pro jeho sladkost. Používá se však zřídka, hlavně proto že je drahý a pro manipulaci poměrně pracný. Musí se řádně svařit s vodou, sbírati z něho pěnu při vaření a teprve po úplném vychladnutí přidat k likéru.
Dříve se med získával z pláství tak, že se plástve i s medem vařily. Po vychladnutí se med a vosk oddělí, vosk ztuhne, med zůstane tekutý.
Ale i nyní při moderním způsobu zpracování vymetáním nebo vytáčením vždy zůstanou v medu částečky vosku, který lze z medu těžko odstranit úplně. A tak třeba i jen stopová množství vosku a tuku v medu způsobují zakalení likéru k jehož přislazení byl použit med. Tento zákal není možné odstranit běžnými metodami používanými v likérnictví a proto se med používá jen pro slazení likérů tmavých, kde nezáleží na tom, jestli má likér jiskru a nebo nemá.

V současné době nemám žádný recept na "medový likér", ale mohu Vám poslat výborný recept na Medovinu jako přílohu k e-mailu ve formátu .doc (Word).

16. 7. 2003
Q: V roce 1996 jsem vypalenim vina v pestitelske palenici ziskal cca 25 l  60 % vinovice, kterou jsem naredil na 52 % destilovanou vodou. Nechal jsem ji zrat 5 let v 25 litrovem sudu. Pak jsem do vinovice nalozil dalsi potrebne ingredience. Vysledny "konak" byl velice zdarily a mel krasnou zlatou barvu. Nicmene jsem poslechl radu kamarada, ze by mi doporucil jej zredit na 42 %, pry v nem vyniknou lepe chuti. Nemel jsem bohuzel destilku, tak jsem pouzil kojeneckou vodu Fromin (udajne s nizkym obsahem mineralu). V te chvili me nenapadlo vyzkouset redeni na malem mnozstvi, ale nalil jsem vodu primo do celeho objemu konaku, ktery po zamichani dostal mlecnou barvu (zlutobilou). Nevim, jak se mlecneho zakalu zbavit. Muzete mi prosim, poradit?
Dekuji.

A: Vazeny pane,
je to katastrofa, ale jiz se stalo. Neco podobneho se mi kdysi take prihodilo, ale nebyl to konak. Tehdy jsem v dusledku jakehosi "zkratu" v mysleni neprovedl predbeznou zkousku.
Vinikem je v tomto pripade na 90% opravdu voda, ktera mela byt alespon dobre prevarena. Ale neni to tak jednoznacne. Pouzita voda mohla takto nepriznive zareagovat jeste s pouzitymi ingrediencemi. Napriklad s kvety nejake rostliny, ktere obsahuji vetsi mnozstvi slizu (kvety Divizny velkokvete napriklad).
Nebo koreny (radix) nekterych drog mohou obsahovat rozlicne pryskyrice a mydlovite nebo olejovite latky. Zakal se pak projevi prave po zredeni vodou. Pryskyrice a olejovite latky jsou dobre rozpustne v silnem lihu a jakmile poklesne koncetrace roztoku muze vzniknout takovy mlecny koloidni zakal. Problem je v tom ze vysrazene castice jsou tak jemne suspendovane, ze neklesnou samovolne ke dnu nadoby.

Pokus o zachranu.
Nejmene drasticky zpusob je pouziti "palene magnesie" (magnesium carbonicum), nebo kremicitanu horecnateho (magnesium silicium) ktere je mozno koupit v lekarnach. Magnesiove tablety se dukladne rozdrti na velmi jemny prasek, ktery se pak dukladne promicha s lihovinou a vse se filtruje pres filtracni papir. Lepsi zpusob je pridat k zakalene lihovine palenou magnesii, rozmichanou v pomeru 1:10 v horke vode. Lihovinu pak ponechame 2-3 hod. v klidu, aby se ustala a pak filtrujeme. Na 10 litru lihoviny se uziva 10-20 g nejvyse 25 g magnesie.
Ve Vasem pripade pak zhruba na 30 litru konaku jemne rozdrtit 60 g magnesie a smichat asi s 500-600 ccm horke vody, nalit do zakalene lihoviny, promichat, nechat ustat 2-3 hod. a pak filtrovat. Nejprve to musite vyzkouset na malem mnozstvi (asi tak na 100 ccm). Je to ale velmi jemny zpusob cisteni a bude zrejme ve Vasem pripade neucinny. Dalsi problem je v tom ze pouzitim pul litru vody k rozmichani magnesie dojde k dalsimu snizeni stupnovitosti konaku.

Ucinnejsim prostredkem je infusiorova hlinka, ktera se dobre promicha se zakalenou lihovinou, necha usadit a pak se filtruje. Na 10 litru lihoviny je potreba 10-20 g infusiorove hlinky.

Kdyz ani jeden z techto zpusobu nezabere je potreba provest vycisteni konaku zelatinou. Je to ale jiz dost drasticky zpusob. V drogerii koupime kvalitni listkovou zelatinu (listky zelatiny musi byt jasne a pruhledne). Pouzijeme 9 g zelatiny na 30 litru lihoviny. Zelatinu rozkrajime na male kousky a rozpustime v 300 ccm horke vody. Roztok precedime pres jemne sitko, aby nezustaly male kousky. Chladny roztok dobre promichame s 600 ccm zakalene lihoviny a pak tuto smes nalijeme do celeho mnozstvi lihoviny a dukladne promichame. Po nekolika dnech se lihovina vycisti. Muze vsak, a zcela jiste poskodi barvu a vyslednou chut Vaseho konaku.

Vsechny tyto uvedene zpusoby musite nejprve vyzkouset na malych mnozstvich. Omlouvam se Vam ze tuto zasadu stale opakuji, je mi jasne, ze priste se Vam takova nehoda jiz nestane.

Na uvedene postupy Vam vsak nemohu poskytnout zadnou zaruku uspesnosti, protoze povahy zakalu mohou byt velice rozlicne. Je skutecnosti, ze po cisticim zasahu, jiz nikdy nebudete mit Vas puvodni konak. Podle Vaseho popisu si velice dobre umim predstavit barvu a chut Vaseho petileteho konaku. Ani bych na to nesahl. Ale vzdycky se najde nejaky stoura, ktery zadny konak nema a radi co "on" by udelal kdyby nejaky takovy konak byl schopen stvorit. On sice ten kamarad vlastne rikal pravdu ze ten konak bude po zredeni na 42 % otevrenejsi. Ale ani "pravda" nemusi mit vzdycky pozitivni prinos.
Berte to take trochu s humorem, je to pro Vas jiste velice cenna zkusenost.

V nejhorsim pripade by jste z toho mohl vyrobit nejaky liker, v krajnim pripade predestilovat.

Nevim ovsem kde lze vyse uvedene pripravky koupit nebo obstarat. Tak napr. 60 g palene magnesie by v lekarne mohlo byt dost drahe. Infusiorova hlinka neni nic neobvykleho, ale take nevim kde ji obstarat.
Listkovou zelatinu jsem minuly rok kupoval v drogerii.

JAK TO NAKONEC DOPADLO ?

Dobry den,
pisu Vam, jak dopadl zakaleny konak. Mel jsem pripraveny bentonit a zelatinu, ktere pouzivam k cireni vina. Pred tim jsem pridal male mnozstvi 73 % vinovice (odvetrale, byla 7 let v polopraznem demizonu do konaku, a zamichal. Po dvou hodinach zakal zmizel.

16. 7. 2003
Q: Dobrý den, nezlobte se, ze otravuju, ale mam nasledujici problem:
poprve jsem se pustil do vyroby rybizoveho vina. Pouzil jsem 50 l, 20 l a 10 l demizon. Ve 20 l a 10 l demizonu se mi vytvorila asi po trech dnech na povrchu kvasu slaba plisen. Chci se zeptat proc se vytvorila a ma-li to vliv na vino, popripade jak s timto problemem bojovat.

A: Vazeny pane, preji Vam take dobry den a chci jeste rici, ze mne v zadnem pripade neotravujete, spise se ja omlouvam ze odepisuji tak pozde.
Horsi bude, ze Vam nebudu asi schopen poradit.
Plisen se muze dostat do vina z castecne nahnileho ovoce nebo z duvodu necistych kvasnych nadob, lisu nebo mlynku, apod.
Rozvoj plisne pak podporuje zvysena teplota kvasu, pomale kvaseni, nedostatecne uzavrena kvasna nadoba, coz by zpusobilo ze povrch vina neni dostatecne chranen vyvijejicim se kyslicnikem uhlicitym.

Zajimalo by mne jeste, jestlize vyrabite vino z vylisovane rybizove stavy a nebo mate v demizonech cele popripade rozdrcene ovoce na jehoz povrchu vegetuje ta plisen.

Ja vim ze Vam treba zalezi na tom, aby vyrobene vino bylo bez chemickych pripravku, ale obvykle byva nutne pouzite nadoby pred jejich pouzitim alespon slabe dezinfikovat kyslicnikem siricitym, tak ze v nich zapalite kousek sirneho knotu zavesenem na dratku, a nebo pouzijete tablety pyrosiricitanu draselneho, ktere rozpustite v mostu. Pri nakvasovani mostu pred lisovanim se pouziva asi 10 g pyrosiricitanu na 100 l mostu. Timto zasahem je most dostatecne konzervovan a vyrobene vino je zdravotne nezavadne. Zasirenim vina se potlaci rozvoj ruznych plisni a take se omezi rozmnozeni ruznych divokych kvasinek.

K vytvoreni plisni zpravidla dochazi jeste pred nastupem kvaseni, kdy povrch mostu neni jeste chranen kyslicnikem uhlicitym. Pri pouziti mensich nadob (10-20 l) je vyvoj ruznych nemoci pravdepodobnejsi, ve vetsich nadobach (50 l a vice) cely kvasny proces probiha lepe a cisteji.
Pri vyrobe vina musime hlavne zajistit aby kvaseni nastoupilo co nejdrive, nejvyse do 2. dnu po naplneni kvasnych nadob. Je velmi vhodne pouzit rozmnozene kulturni kvasinky Malaga, ale i jine.

Mohl by jse se pokusit prelit most do zasirene nadoby. Jestlize vsak pouzijete spalovani sirneho knotu uvnitr sklenene nadoby musite byt velmi opatrny, aby Vam demizon nepraskl. Na 20 l demizon staci zapalit asi 1/3 sirneho knotu zavesenem na dratku. Knot zapalime mimo nadobu a po vlozeni do nadoby knotem pohybujeme, aby nedoslo k mistnimu prehrati sklenene steny demizonu.
Lepsi by byl pyrosiricitan draselny v tabletach, ale nevim kde tyto chemikalie koupit. Sirne knoty by meli byt k dostani v prodejnach pro zahradkare a nebo v prodejnach pro vcelare.

Vino vyrabim pouze z vylisovane stavy, mlete na mlynku (kdysi se to jmenovalo tuti-fruti). Vypada, ze rust plisne se zastavil. Mate pravdu v tom, ze se plisen vytvorila na nejmensim 10 l nejvice, na 20 l jen opravdu trochu a 50 l je v pohode. Tusim, ze jsem jako nejvetsi chybu "zacatecnika" udelal v tom, ze jsem demizony radne nevymyl. Vypadaly ciste, takze jsem je "jen" nekolikrat radne proplachl cistou vodou a v tom bude nejspis kamen urazu. 50 l jsem vymyl i jarem a potom vyplachl.

Další dotaz:

10. 7. 2003
Q: Vážení,
rádi bychom se vás zeptali na možnost nákupu vhodných propriet k domácí výrobě přírodních, ovocných destilátů. Bohužel se v této problematice zatím příliš neorientujeme a tak bychom přívítali jakoukoli radu a pomoc.Předem děkujeme.

A: Vážená paní,
předpokládám že se Vám jedná především o obstarání zařízení sloužící k destilaci ovocných kvasů. Vzhledem k tomu, že zákony tohoto státu (ČR) neumožňují vlastní domácí výrobu pitného lihu, tak se domnívám že neexistuje výrobce který by se věnoval výrobě takového zařízení pro domácnosti.
Velice kvalitní zařízení pro výrobu lihu a ovocných pálenek vyrábí firma Hradecký Pacov. Na tuto stránku se určitě podívejte a prohlédněte si všechny odkazy zde umístěné. Nezapomeňte na „Fotogalerii“ a „Praktické informace“.
Můžete se podívat i na stránku firmy Kavalier Sázava. Zkuste ještě navštívit nějaký obchod kde prodávají laboratorní přístroje, technické sklo apod.

Zpět nahoru